25.8.2013 – neděle – dlouhý let do Dallasu
Vstáváme v 5:30, Beáta chystá snídani a po jídle nás odváží autem na letiště. Odbavujeme kufry a máme chvíli na nákup v Bille. V 8:30 nám startuje letadlo do Londýna. Ku podivu dostáváme i jídlo a pití. Přistáváme v 9:20 a do 12:25 čekáme na letišti na další přípoj do Dallasu. Tady to je v pohodě, letí to na čas. Po devíti hodinách přistáváme v Dallasu a tady začínají problémy. Víc, než dvě hodiny čekáme ve frontě na immigrační a na let, co odlétá v 18:50 dobíháme na gate přesně v 18:50. Bohužel je to pozdě a gate je zavřený. Přebookovávají nás na další let, který odlétá za hodinu. Čas využívám telefonátem do půjčovny aut, aby nám prodloužili vydání auta. Následující let, jak zjišťujeme při čekání je totálně přebookovaný a do letadla se nevlezeme. Doporučili nám další let ve 22:00, ale opět přebookovaný. To už mi dochází trpělivost a dostáváme alespoň voucher na hotel a palubní vstupenky na let v 7:20 ráno následující den. Ještě drobný zádrhel s tím, že odvoz nás na poprvé neodvezl ke správnému hotelu, ale na podruhé se to konečně daří a Terka může jít spát. Já si ještě skočím pro nejbližší cache, abych měl zabarvený Texas.

26.8.2013 – pondělí – San Francisco u Fishesman’s Wharf
Vstáváme, díky časovému posunu, i bez budíku o půl páté a za chvíli nás odváží na letiště. Máme chváli času před odletem, a tak si dáváme v Mc Donnald’s snídani. Letadlo letí tři hodiny, ale o dvě hodiny je v San Franciscu méně, než v Dallasu, takže to vypadá, že jsme letěli jen hodinu jednu. Na letišti nás kupodivu čekají naše zatoulané kufry. V auto půjčovně nám půjčují rezervovaného Jeepa a konečně můžeme vyrazit do města. Parkujeme u Fishesman’s Wharf a jdeme okolo mol až k molu č. 39. Zde se totiž nachází množství obchůdků, muzeum mechanických automatů (které navštěvujeme) a velké stádo lachtanů (Sea Lions), kteří se hádají, líně převalují, nebo plavou okolo plujících pontonů které využívají jako odpočívadla. V pozadí se rýsuje Alcatraz a Goldem Gate Bridge. Sbíráme pár cachí a na oběd si dáváme clam chowders (bílá polévka s kousky mušlí). Pak se jdeme projít podívat na Cable Car, neboli lanovou tramvaj a několikrát jsme si sjeli slavnou serpentinovou cestu Lombard street. Po 15:00 jedeme na hotel, který je asi 40km daleko. Projíždíme Bay bridge a pokračujeme až do městečka Vallejo. Jen se ubytováváme a vyrážíme na nákup potravin do nedalekého mallu. Po cestě zpět sbíráme pár cachí a do postele jdeme okolo 20:00.

27.8.2013 – úterý – věznice Alcatraz a Angel’s Island
Vstáváme v 6:00, snídáme a jedeme zpět do San Francisca do Fisherman’s Wharf. Z mola 33 nám v 9:30 odplouvá předplacená loď na neslavně proslulý ostrov Alcatraz. Slunce svítí a nás čeká asi dvouhodinová prohlídka cel, kde byli zavřeni nejhorší zločinci Ameriky. Po poučné prohlídce nás loď převáží na vedlejší ostrov Angel’s. Ten je prohlášen za státní park a prohlídka je 100% přizpůsobena Američanům, a proto nasedáme na autobusek, který nás prováží okolo celého ostrova. Mám i chvilku najít nějakou cache a před 15:00 jedeme zase zpět na pevninu. Večeříme opět clam chowder polévky a v koloně aut se plazíme zpět na hotel.

28.8.2013 – středa – Yosemite park, El Capitan a camping v Yosemite
Ráno vyrážíme do Yosemitského parku, i přesto, že víme, že část parku je v plamenech. Máme tušení, že zrovna cesta od San Francisca (route 120) je zavřená, ale stejně tam jedeme. A…ano, je zavřená. Musíme to projet okolo přes silnici 49 a následně 140. Před vjezdem do parku je třeba si ještě natankovat nádrž a nakoupit jídlo. Také projíždíme přes hodně stará a stylová westernová městečka. I pár cachí po cestě se nám povedlo najít. Před vjezdem do parku kupujeme za 80$ season pass opravňující nás k vjezdům a vstupům do všech národních parků po USA. A hned na bráně parku se nám oplácí ten pas mít. Ti, co pas mají, mohou projet bez čekání. Vjíždíme za nádherného počasí z původně zakouřené oblohy (díky probíhajícím požárům v části parku). Po chvíli jízdy se nám otevírá úchvatný pohled na štít El Kapitan. Projíždíme autem parkem, každou chvíli zastavujeme a nebo se jdeme projít. Jedna z procházek nás dovedla k Lower Yosemite Falls. Bohužel v tuto roční dobu jsou všechny vodopády v parku naprosto suché, takže i vodopád Half Dome je pouze skála. Nakonec ukecávám Terku a Lucku, že zajdeme k El Kapitan do místa odkud horolezci zdolávají tuto impozantní stěnu. No, není to tak jednoduché, jak si člověk představuje. Stěna je hodně hladká a i první tři metry, které nakonec zdolávám, dávají hodně zabrat. Ale můžu prohlásit: „Lezl jsem na El Kapitan!“. Pomalu se začíná stmívat a chceme jet do města Fresno, které je na půli cesty mezi Yosemite a Sequoia NP, ale s Terkou rozhodujeme, že tuhle noc přespíme přímo v Yosemite v kempu pod stanem. Všechny aromatické věci musíme dát z auta do protimedvědích kovových beden, stavíme stan a po setmění a večeři jdeme spát.

29.8.2013 – čtvrtek – Sequoia National Park a cesta do Bakersfield
Ráno nás budí chlad a chrápání z okolních stanů (a to jsou postaveny hodně daleko). Snídáme chléb s medem či marmeládou, balíme stany a vyjíždíme z Yosemitského parku. Projíždíme prakticky celé dopoledne přes agrární oblast zásobující prakticky celou Ameriku ovocem a zeleninou a celý svět kvalitním vínem přes město Fresno do Sequoia National Park. Po cestě zastavujeme jen na pár cachí. Jedna nich se mi stává osudnou, kdy přímo u cache v zemi je vosí hnízdo. Zabrán do logování cache si nevšímám toho, jak ze země vylétá roj přímo na mě. Až po několika bodnutích mi dochází co se děje, zahazuji cache a prchám k autu. I tak jsem dostal 3 žihance do noh a dva přímo do hlavy. Ještě, že nejsem alergik, protože tohle by slabší člověk asi nepřežil. Celý den mi v nohách i hlavě brní. Ale bod je bod. Opět se nám osvědčuje koupená roční vstupenka do všech amerických národních parků. Autem šplháme parkem až k muzeu, odkud jezdí zdarma shuttle busy po celém parku. Nejprve jedeme k Sherman Tree. Což je mohutná sekvoj a je považována za nejmohutnější strom naší planety (se svou hmotností 1360 tun). I okolní sekvoje jsou velmi mohutné a ostatní stromy vedle nich vypadají jako párátka. Po prohlídce ještě jedeme k Moro Rock, což je velmi výrazná skála tohoto národního parku. Projíždíme okolo tunel log (padlý kmen, ve kterém je vyřezán tunel, aby mohla projíždět auta) a následuje strmý výšlap s dech beroucími výhledy. Po návratu k autu už do GPS zadáváme Death Valley (Údolí Smrti). Už si jen tak hovíme a najednou řvu: "medvěd!". A on si tam vykračuje velký černý medvěd po cestě. Po chvíli uhnul ze svahu dolů, ale my tam zahýbáme v serpentině, takže se s medvědem opět setkáváme prakticky tváří v tvář. Auta za námi nejprve nechápou, ale pak také tahají foťáky a už je to jak na japonském zájezdu. Po tomto intenzivním a velmi blízkém zážitku jedeme až do večera do města Bakersfield, kde trávíme noc v hotelu.

30.8.2013 - pátek - Lone Pine, Death Valley, Las Vegas
Vstáváme až v 8:00 a jdeme na snídani. Po deváté hodině, kdy už se sluníčko pořádně opírá, vyrážíme do Mohavské pouště okolo mnoha nádherných kmenných útvarů a hor. Po cestě se stavujeme koupit čerstvé Jerky (sušené maso), které tady vyrábí a první větší zastávka je městečko Lone Pine, kde mnohé budovy (včetně Mc Donnald's) vypadají jako vystřižené z westernového filmu. A taky, že jo. Většina westernových filmů se natáčela a natáčí v této lokalitě díky nádherným balvnovitým útvarům v okolí, výhledům na Mount Whitney (nejvyšší hora kontinentální USA) a také právě domům jako by právě vypadle z doby před 200 lety. My využíváme našeho offroadového Jeepa a řádíme po vedlejších prašných cestách mezi skalními útvary. Po obědě v Mc jedeme do nejteplejšího, nejsuššího a jednoho z nehlubších míst naši planety, do Údolí Smrti (Death Walley). Nejprve zastavujeme na místě, odkud je nádherný rozhled do kaňonu a dolů do údolí a následně zklesáme až na samé dno k vyschlému jezeru do oblasti Badwater. Míjíme i písečné duny a Terce to nedá, aby si po nich chvíli poťapkala. U Badwater nám začalo zapadat slunce, takže než vyjedeme na druhé straně údolí k Zabriskie point, tak je tma. Máme štěstí a na divoká zvířata. Tentokrát potkáváme mládě pouštní lišky přímo na parkovišti. Opět pár fotek a už frčíme směr Las Vegas. Plánovaný dojezd na hotel ve 22:00. Bohužel asi 90km před cílem nám leze do cesty policajt a zavírá celou cestu. Objížďka byla 100km navíc a dojíždíme na hotel až 1:00 ráno. Ubytováváme se v hotelu s casinem, ale dnes už ani na drinky ani na hru není ani pomyšlení.

31.8.2013 - sobota - David Copperfield, Criss Angel a Las Vegas
Vstáváme až v 10:00 a já na internetu kupuji lístky na živé představení Davida Copperfielda v MGM Grand na 16:00. Máme akorát čas dojet na Strip (nejznámější ulice ve Vegas), zaparkovat v MGM Grand hotelu, vyzvednout si lístky a jdeme na all you can eat bufet do Luxoru. Je sobota a to znamená, že mají ještě větší výběr než obvykle. Dáváme si mořské potvory, sushi, steaky a k tomu pár zákusků, ale moc času na přejídání se nemáme, když nám začíná představení v MGM za 90 minut. Opět přebíháme mezi hotely a už nás usazují do 5 řady ke stolečku, takže máme pódium velmi blízko. David Copperfield předvádí spoustu svých triků přímo mezi lidmi, tedy i u nás a naprosto nechápeme jak to dělá. Úchvatná show trvá necelé dvě hodiny, kdy se velmi dobře bavíme. No, a protože ve Vegas vystupují dva největší iluzionisté světa, tak neváháme a kupujeme vstupenky i na Crisse Angela, který vystupuje pro změnu v Luxoru a už dnes v 19:00. To znamená, jen přecházíme po Copperfieldově představení rovnou na představení druhé. Další dvě hodiny neuvěřitelných iluzí a zábavy. Po show máme konečně chvíli čas projít se po Stripu okolo i skrz další casina a atrakce jako Sochy Svobody, Eiffelovy věže, Planet Hollywood, Hard Rock Caffé až po hotel Bellagio, kde koukáme na hudební fontánu. Na náš hotel dojíždíme opět okolo 1:00 ráno.

1.9.2013 – neděle – bazén, Tournament of Kings, LVH
Vstáváme před 10:00 a jdeme na brunch. Já si dávám 1librový monster burger, což je tady výzva a každý (málo kdo), kdo to sní, dostane oficiální certifikát. A, ano, hamburger je vynikající a leze mi i ušima, ale nakonec jej do sebe nasoukám celý. Terka s Lucií si dávají steak. Po dobrém jídle jedeme pomalu na Strip, sbíráme pár cachí a chvíli po 13:00 se ubytováváme v luxusním hotelu LVH ve 23 patře s výhledem na věž Stratosphere. Venku je děsné horko a jediný způsob jak to přežít je u hotelového bazénu nebo ve výřivce. Bohužel si sebou nebereme žádný ukazatel hodin a u bazénu jsme tedy až do 17:00. Pak jsou to fofry. Rychle na pokoj, převléct, dolů do lobby nechat se vyfotit a jedeme do hotelu Excalibur, kde nám na 18:00 začíná Tournament of Kings. V aréně okolo které sedíme se mezi sebou utkávají perfektně secvičení rytíři. My fandíme tomu zlému. Sice nakonec prohrává, ale bavíme se dobře. Během turnaje nám nosí jídlo a pití (každý dostal celé kuře a další hromady jídla). Po 20:00 turnaj končí a my se jdeme projít okolo Treasure Island a Mirage, kde se konají večerní show (bitva pirátu se sirénami a výbuch sopky).

2.9.2013 – pondělí – Hoover dam
Ráno jedeme zpět do Longhorn hotelu pokusit se pokořit další librový hamburger. Tentokrát se pokouší Terezka. Snaha tu je, ale nemá šanci. Po jídle jedeme na přehradu Hoover. V obrovském vedru se procházíme po hrázi přehrady a koukáme jak je málo vody v přehradě. Další cesta nás vede opět přes Las Vegas směrem ke kaňonu Zion. Ze státu Nevada projíždíme Arizonou a končíme v Utahu ve městě St. Georgie. Do Zionu jsme nedojeli i kvůli časovému posunu. Ubytováváme se v motelu a já jdu ještě na pár keší.

3.9.2013 – úterý – Zion, Red a Bryce canyon
Ráno opět prší, ale jsou to bleskové přeháňky, proto, než vyjedeme už zase žhne slunce. První cesta nás vede do Zion National Park, kde opět využíváme shuttle busu a projíždíme si park. První výstup je u Emerald lakes, které obcházíme dvoukilometrovou túrou. Na cestě vidíme převislý vodopád, nádherné výhledy na kaňon a potkáváme i nějaké kaktusy. Popojedeme autobusem dále až na poslední zastávku a odtud jdeme kaňonem řeky i vodou další míli proti proudu do soutěsky Narrows. Kolmé červené stěny ční o výšky a nás chladí řeka kterou se brodíme. Terka se nakonec koupe celá. Vracíme se k autu a přejíždíme Zion na druhou stranu skrze tunel a za chvíli už jedeme přes Red Canon. Další rudé skalní útvary přímo u cesty. Hlavní atrakcí dnešního dne je ovšem Bryce Canyon a jeho vyhlídky na skalní město. Kam až oko dohlédne, tak pod námi ční rudé, žluté a bílé pískovcové jehlany. Slunce pomalu zapadá a my stavíme stan v kempu přímo v Bryce.

4.9.2013 – středa – Bryce canyon, Red Reef, Capitol Reef, Green River
Ráno balíme stan asi v 8°C, jelikož kemp je ve velké nadmořské výšce a jedeme na další výhledy úchvatného canyonu Bryce. Dokonce zažíváme jednu bouřku, které jsou tady velmi časté, ale jak rychle přijdou, tak rychle odejdou. Po bouřce se vyjasňuje a je krásný výhled. Po prohlídce parku jedeme po scénických cestách UT-12 a UT-24, které se kroutí mezi National Parks, State Parks a National Forests, takže je pořád na co koukat. Například kaňony Red Reef a poté velký Capitol Reef. Občas odskočíme na nějakou cache většinou u cesty. Večer dojíždíme do města Green River, kde máme štěstí na ubytování a v hotelu Budget Inn nakonec zůstáváme. Důvodem byl i velmi milý a pohostinný personál.

5.9.2013 – čtvrtek – off-road jízda na Klondyke, Dinosaurus footsteps, Arches National Park a camp v Monument Valley
Ráno královsky snídáme, protože hoteliér upekl čerstvé borůvkové muffins a vyrážíme směr Arches National Park. Při cestě koumám mapu a koukám odbočka pro 4x4 auta na Dinosaurus footsteps. Tedy zkamenělé stopy dinosaurů. Jedeme tam a zkoumáme obrovské šlápoty těchto prehistorických zvířat. No a nastává opravdový off-road adrenalin, když rozhoduji, že pojedeme dalších 10 kilometrů mimo zpevněné cesty. Jedeme po skalách, po písečných dunách, korytem vyschlého potoka a nemít Jeep, tak tam určitě zůstaneme. Potíme se a není to jen tím horkem venku, ale i díky tomuto intenzivnímu zážitku. Já si díky této jízdě a kilometrovému běhu ve 40°C vedru nacházím první T5 cache v USA. Naštěstí nám nikde nic neupadlo ani jsme nikde nezapadli v písku, i když párkrát máme namále a vyjíždíme opět na dálnici vedoucí do národního parku Arches. Park si projíždíme, ohlížíme přírodní skalní oblouky, balancující kameny, skalní jehlany a vůbec. Je děsné vedro a proto se snažíme co nejméně chodit z auta ven, i když na Delicate Arch se projít jdeme, tedy alespoň na vyhlídku. V 16:00 vyjíždíme na Natural Bridges National Monument. Spěcháme abychom stihli alespoň západ slunce nad těmito třemi přírodními mosty a nezatavujeme na žádnou cache. To se nám vyplácí a opravdu dojíždíme do parku těsně před západem slunce. Všechny tři přírodní mosty, nad krásným kaňonem vyhloubeném v pískovci, nakonec krásně vidíme. Nastává poněkud problém s ubytováním, protože v Natural Bridges je camp plný a camp mimo park je po povodních nepoužitelný. Proto se rozhodujeme jet přes velmi dobrodružnou cestu, kde na 5 serpentinách, které mají pouze štěrkový povrch a jsou vysekané na hraně skály, sklesáváme o téměř 1000 metrů do vesnice Mexican Hat. Další neúspěšný pokus se ubytovat vyústí v rozhodnutí dojet až do Monument Valley, kde se před 23:00 ubytováváme v campu Goulding’s.

6.9.2013 – pátek – Monument Valley, Grand Canyon Ráno jedeme na území indiánského kmene Navajo do Monument Valley (také známé jako Marlboro Coutry). Indiáni si vymysleli vstupné, ale ochotně platíme 5$ na osobu a projíždíme si 17 mil dlouhou nezpevněnou prašnou cestou mezi skalními útvary vyčnívajícími z krajiny. Domestifikovaní indiáni se snaží prodávat své cetky na každé fotogenické zastávce. Po prohopsání hrbolatou cestou vyjíždíme směr Grand Canyon, kde před 17:00 dojíždíme. Počasí je krásné a proto projíždíme autem vyhlídky na South Rim. Úchvatné pohledy do údolí vymletého řekou Colorado nás zabaví až do pozdních odpoledních hodin. Rozhodujeme se v Grand Cnyonu přespat a máme štěstí. Bez rezervace je prakticky nemožné v pátek v campu najít místo, ale my jej dostali. Stavíme stan a jedeme si do Grand Village nakoupit maso a další pochutiny na večeři. Tu si děláme na ohni, ke kterému je přimontován i gril a máme vynikající steaky, pivo a pohodu.

7.9.2013 – sobota – Grand Ganyon, Flagstaff
Jelikož se v noci přehnala bouřka a máme mokrý stan, spíme trochu déle aby stihl oschnout. Po sbalení stanu přejíždíme k infocentru parku, kde necháváme auto a jedeme přes South Rim až do West Rim k začátku sestupové túry do kaňonu na Bright Angel Point. Odtud si vybíráme středně těžký sestup na 1 and 1/2 mile Resthouse. To je asi 540 metrů sestup s krásnými rozhledy. Po sestupu si na tomto odpočinkovém místě dáváme chvíli oddech, ale obloha se začíná kabonit, a proto spěcháme zpět vzhůru. Sedáme na další shuttle bus, který jede směr západ a koukáme na výhledy a pohledy kolmo dolů. Na poslední zastávce se děsně rozpršelo a my stojíme v této průtrži mračen, kdy kolem nás létá jeden blesk za druhým a čekáme na autobus. Většina lidí se běží schovat do obchodu se suvenýry, ale ti pak nemají šenci se dostat do autobusu. My a hrstka vyvolených to nakonec v tom dešti také vzdáváme, protože autobus nikde nevidno a jdeme se schovat do nedalekých WC. Z cest a chodníků se stávají potoky a jsme všichni komplet mokří. Voda teče i na WC. Konečně! Autobus přijíždí a my promrzlí a komplet mokří nastupujeme do klimatizovaného spoje jedoucího dolů na parkoviště, kde máme auto. Z okna pozorujeme velké soby a jeleny, kterým včera začala říje (a v noci je bylo slyšet). Těch je v parku velké množství a vůbec se nebojí lidí. Naopak, lidi by se měli bát jich. Alespoň to hlásají všude varovné nápisy a fotografie. Jedeme pomalu dolů a řidič hlásí, že cestou, kterou jsem dojeli nahoru už nemůžeme, že je zaplavená jako i část vesnice. Asi taková bouřka není zcela běžná, jak jsme si z počátku mysleli. Sláva! Jsme u auta, zapínáme topení naplno, svlékáme promočené věci a po 16:00 jedeme z parku ven. Ještě máme možnost pozorovat z těsné blízkosti dva bojující jeleny. Jedeme do města Flagstaff v Arizoně a chvíli to bereme i po slavné Road 66. Ve Flagstaff spíme.

8.9.2013 – neděle – Meteor Crater, nákupy ve Flagstaff a dlouhá cesta na západ
Vstávám před sedmou ráno. Venku je hnusně a proto holky nechávám spát a vyrážím na dvouhodinový lov cachí a GPS signálu, protože ten se záhadně posledních několik dní ztrácí. Zvládl jsem objezdit kousek města, najít cca 20 kousků a už se balíme a jedeme na Meteor Crater. Je to 1 míli v průměru velká díra v zemi, která je nejlépe zachovalá na celé planetě a NASA tu cvičí své astronauty, protože podloží připomíná měsíční krajinu. Koukneme na 10 minutový film, dalších 10 minut koukáme na díru v zemi a v průtrži mračen jedeme zpět do Flagstaff. Tentokrát čistě za nákupy. Asi 3 hodiny trávíme v obchodě, a když je už plný vozík oblečení, bot a dalších potřebností, konečně vyrážíme na západ směr Josua Tree NP. Je to přes 600 km jízdy, takže opravdu dlouhá cesta okořeněná jen pár nálezy cachí.

9.9.2013 – pondělí – Josua Tree, San Diego
Ráno vyrážíme do dalšího národního parku. Tentokrát to je Joshua Tree. Joshua tree vyniká jedinečnou flórou. Nejprve projíždíme okolo stromů, které kvetou cca 5x do roka a když vykvetou, shodí všechny trnité listy, aby květ vynikl, poté se dostáváme do kaktusové zahrady a nakonec projíždíme okolo stromu joshua, které se zde hojně vyskytují. Projíždíme parkem, sledujeme krajinu a rostliny a hlavně pořád objíždíme pozůstatky po včerejších vydatných záplavách. Po průjezdu parkem míříme do San Diega. Další nakupování a večer se ubytováváme těsně u Mexických hranic.

10.9.2013 – úterý – Tijuana v Mexico, San Diego ZOO
Vstáváme před 8:00 a po kvalitní snídani jdeme pěšky přes hranice do Mexica do města Tijuana. Sotva projdeme po mostě pro pěší (nikdo po nás ani nechce doklady), jsme v jiném světě. Já jsem čekal, jak to asi bude vypadat, ale tohle předčí i mé předpoklady. Vidíme zrovna policejní razii na bezdomovce bydlící u koryta řeky. O chvíli později vidíme drogového dealera prodávat svůj kontraband. Ještě chvíli se procházíme v uličkách plných prodejcú, oslů a taxikářů a jdeme zpět do USA. Tohle nám zabírá mnohem více času, protože musíme stát frontu na imigračním společně asi s půl Mexikem. Před polednem se narychlo stavujeme na hotel koupit vstupenky do proslaveného zoo v San Diego a jedeme tam. V zoo si procházíme většinu zajímavých výběhů, pak si zoo projíždíme v patrovém autobuse s výkladem a nakonec se projíždíme lanovkou nad zoo. Po cestě zpět k hotelu to bereme přes několik hotelů a já jdu na noční výšlap na výhled na Mexiko a na několik cachí. Po návratu na hotel využívám s Terkou skvělý bazén a jacuzzi až do 22:00.

11.9.2013 – středa – SeaWoirld San Diego, Los Angeles
Ráno jedeme do tématického zábavního parku SeaWorld v San Diegu. Otevírají v 10:00 a zavírají v 17:00. Tento čas plně využíváme a v 10:00 už jsme na první atrakci. Celkem zvládáme všechny 4 show se zvířaty - cvičení delfíni, kosatky dravé, cvičená domácí zvířata včetně prasete a lachtani. Procházíme také všechny expozice vodních zvířat a nesmíme zapomenout projet několikrát každou atrakci, kdy většinou po každé jízdě končíme úplně mokří. V 17:00 vyjíždíme přes historické městečko Carlsbad do Los Angeles, kde již budeme trávit zbývající dny dovolené.

12.9.2013 – čtvrtek – Universal Studios Hollywood a Walk of Fame
Ráno vyrážíme do Universal City, kde se nachází zábavní park Universal Studios Hollywood. Bohužel jedeme v největší zácpě, tak těch 30 kilometrů zabírá více jak hodinu. Ale i tak si procházíme všechny atrakce, vidíme všechna show od Waterworld, jízda skrz studia včetně 3D akčního King Konga, několikrát se projíždíme na Jurasstic Park řece, kde hlavní zábavou je pád do řeky, koukáme na vystoupení cvičených zvířat, Shreka ve 4D a dalších atrakcí. Park zavírá v 18:00 a my jedeme na kopec k nápisu Hollywood, kde zrovna natáčí nějakou reklamu a slunce zrovna zapadá. Další cesta vede do centra Hollywoodu na Walk of Fame. V chodníku nacházíme hvězdy svých oblíbených postav včetně Mickyho Mouse a jedeme na hotel.

13.9.2013 – pátek – pláž v Santa Maria
Dopoledne trávím pracovním zařizováním ale v poledne už jsme na pláži, kde se natáčelo Baywatch a spousta dalších filmů a seriálů a na Muscle Beach, kde vznikalo fitness. Plaveme v moři, odpočíváme a já se jdu proběhnout a posbírat pár cachí. Na Muscle Beach je spousta cvičebních nástrojů jako šplhací nebo kruhy. To vše využíváme. Po cestě zpět se stavujeme na jedny z posledních nákupů.

14.9.2013 – sobota – nákupy, práce a Beverly Hills
Dopoledne nakupujeme a následně musím něco pracovně zařídit a už je skoro 15:00, když vyjíždíme do Beverly Hills na ulici Rodeo Drive, kde se nachází obchody vyhlášených značek. Už máme ovšem vše nakoupeno, tak se zde moc dlouho nezdržujeme a jedeme se podívat do čtvrti, kde žijí nebo žili slavní herci či zpěváci. Stejně krom dobře udržovaných vysokých živých plotů není nic vidět a z Playboy Mansion vidíme jen vjezdovou cestu, tak to otáčíme zpět na hotel, kde probíhá poslední balení.

15.9.2013 – neděle – Universal Studios Hollywood 2 a hotel Four Points by Sheraton
Další krásný den a my balíme po několika nocích ve stejném hotelu vše do auta a jdeme opět do Universal Studios Hollywood. Tam už se objevilo mnohem více kulis na Halloween a jízda po studiích je také zajímavější. Jdeme opět na Waterworld a všechny atrakce. Původně jsme si říkali, že tam budeme pár hodin, ale nakonec se bavíme až do 17:00. Poté jedeme na poslední dobrou večeři ve formě steaků, a protože další den ráno odlétáme, tak vracíme auto v půjčovně, ubytováváme se ve Four Points by Sheraton hotelu přímo u letiště chystáme zavazadla do letitelných rozměrů a relaxujeme.

16.9.2013 – pondělí – odlet domů
V 6:00 vstáváme a shuttle bus nás veze na nedaleké letiště. Jen projdeme odbavením, kde se prakticky odbavujeme komplet sami a už sedíme v letadle směr New York. Tady přestupujeme na další let do Londýna a nakonec odlétáme do Prahy. Ve všech letech koukáme na filmy.