16
Severní Amerika > Grónsko > Grónsko (25.9. - 28.9.2023)

25.9.2023 - pondělí - Odlet z k Kodaně do Kangerlussuaq a procházka v mlze, dešti a sněhu

Z Kodaně odlétáme leteckou společností Air Greenland. Letíme do Grónska. Konkrétně do města Kangerlussuaq. Z okénka máme skvělý výhled na obří kry a na bílý ostrov pod námi. Bohužel při přistání se počasí mění a je zataženo a sněží a prší zároveň. Oblékáme na sebe vše, co máme a jdeme se nejprve podívat na známý rozcestník ukazující i vzdálenost k severnímu pólu a následně jdeme kolem letiště směrem k městečku. Cestou hrajeme hru Geocaching, takže nám to utíká lépe. Výhledy nejsou nic moc, protože je vše v mracích. Ale příroda je tady drsná. Houževnaté trávy ošlehané větrem a sněhem, skály a řeka, která s sebou v prudkém toku nese hromadu sněhu a ledu. Není se co divit, jsme za polárním kruhem. Ve městě je zajímavý kostel od kterého kousek bydlíme.
Ubytováváme se v Kangerlussuaq Vandrehiem hostel a jdeme přes most nad dravou ledovcovou řekou Akuliarsuup Kuua k vyřazeným obřím satelitním talířům odkud je v rámci možností vidět na město. O kousek dál je místní skládka. Je to jak z nějakého post apokalyptického filmu, valí se tu všechno. Například i americké školní autobusy nebo bagry. Je to tím, že Kangerlussuaq až do nedávna sloužil jako americká základna.
Začíná hodně nepříjemně pršet, proto se vracíme na ubytování, kde hrajeme ping pong, jíme a jdeme brzy spát.

26.9.2023 - úterý - Túra v Kangerlussuaq, přelet do Ilulissat a túra kolem ledovce

Budíme se brzy. Přeci jen je tu znatelný časový posun o 4 hodiny. Proto už před 6.00 ráno, ještě před rozedněním jsme venku. Počasí se umoudřilo. Čerstvý zmrzlý sníh nám křupe pod nohama a my jdeme nejprve směrem k letišti, ale máme dost času, tak se jdeme ještě projít kus kolem runwaye. Pomalu svítá a vynořují se kolem nás hory, které ve včerejší mlze vůbec vidět nebyly. Jestli se Kangerlussuaq dá považovat za město, tak teď přicházíme k něčemu, co se dá nazvat vesnice. Jsou zde barevné domečky s výhledem na přistávací plochu kolem těch se vracíme na letiště akorát na odlet. Trochu nás překvapuje, že tady neprobíhá žádná kontrola co si do letadla bereme, prostě se jen otevřou dveře a jdeme rovnou k malému vrtulovému letadlu Air Greenland, které s námi za chvíli startuje.
Přelétáme nad obrovskými ledovými krami a kusem ledovce, takže i let samotný je zážitek. V 9:20 přistáváme ve městě Ilulissat. Ilulissat je třetí největší město Grónska, ve kterém žije 4603 obyvatel. Bylo založeno v roce 1741 Jakubem Severinem, potomkem českých vystěhovalců a vyrostlo na původně inuitské vesnici. Na letišti nás čeká Morten. Zajímavý člověk u kterého dnes budeme bydlet. Ale pro začátek nás veze k sobě domů, převlékáme se, necháme si tu těžké věci a jdeme na celodenní túru.
Naše putování začíná v Ilulissat hotel Icefiord. Je to hotel s kavárnou, která má prosklenou stěnu a terasu s výhledem na ledové kry v moři přímo pod ním. Dáváme si dobrou kávu s frenchpressu a kocháme se výhledem. Pak scházíme po schodech až k moři a sledujeme jednu velkou ledovou kru, jak se pohybuje jen kousek od nás.
Jdeme kolem pobřeží od elektrárny Nukissiorfiit již po značené žluté turistické značce. Cíl je cestou pozorovat Ilulissat Icefjord. Po dřevěných schodech stoupáme na první vyhlídku a máme před sebou dechberoucí výhled. Ten fjord vznikl ledovcovým splazem a je až 100 metrů hluboký. A všude kolem vidíme obří ledové kry, které vypadají jako hory. Túra kolem pobřeží ve sněhu a po kamenech není jednoduchá, ale výhledy opravdu stojí za tu námahu. Nevíme co dřív fotit. Příroda tady prostě kouzlí. Pocitově není moc teplo a jsme rádi, že máme péřové bundy. Po několika kilometrech kolem pobřeží se pěšina stačí a my jdeme kolem místního hřbitova, kde všechny hroby jsou pouze bílé dřevěné kříže. Ani tady se do země nepohřbívá. Je tu totiž permafrost (stále zmrzlá zem).
O kousek dál přicházíme k velmi architektonicky zajímavé stavbě Icefjord Centre. Stavba ze dřeva, skla a železa vypadá, jako by se kroutila. Je to kavárna a výkladové centrum o ledovcích. Náš zajímá to, že se přes střechu dá přejít jako po velké vlně. Přecházíme na modrou turistickou značku, která vede po chodníku z dřevěných prken až k skoro k moři do oblasti bývalé osady Sermermiut. Tady bydleli lidé už od 3 století před n. l. a poslední člověk se odstěhoval v roce 1850. A celá tato oblast je na seznamu UNESCO. Z osady nezbylo vůbec nic. Bez toho chodníku by to bylo dost těžké projít, protože půda pod námi je dost podmočená. V moři jsou opět nádherné útvary ledových ker. Turistická značka po které jdeme je docela náročná, protože pobřeží je skalnaté a pořád stoupáme a klesáme. Krajina i výhledy se mění, protože jdeme směrem odkud se kdy uvolňují až je prostě vidět jen led a sníh.
Poslední část modré trasy vede skalnatým žlebem nejprve nahoru do sedla a pak celkem prudce dolů směrem do města. Jak se přibližujeme, slyšíme čím dál ostřeji vytí a štěkot stovek psů, kteří jsou pod námi. V jednom místě musíme kolem mnoha psů i projít, ale naštěstí jsou uvázáni na řetězech. Až na zvědavá štěňata. Procházíme městem k dřevěnému kostelu Zion's church, který je skoro u vody a jdeme si dát večeři.
Okolo 19.00 přicházíme na ubytování a jdeme si na hodinu regulérně zdřímnout. Ve 20:00 přichází náš hostitel, vaří nám sobí maso, chutnáme pemikan (směs sobího sušeného masa a loje). Dobře se bavíme, popíjíme pivo, když přijde řeč na polární záři, kdy se dá vidět, náš hostitel vyskočí od stolu, vyjde na balkón a říká: "třeba teď". Takže se znovu oblékáme a jdeme ven fotit polární záři. Docela přituhlo. Stativ se mi snaží přimrznout k ruce. Po chvíli se vracíme do tepla a hostitel přináší likér a s potutelným úsměvem nám říká, že pro výrobu toho likéru muselo zemřít nějaké zvíře. Chvíli hádáme jaké a proč a nakonec to je pták kur alpský, z jehož volejte se vybere obsah a dá macerovat do alkoholu. Likér je jemný a chutná po bylinkách.

27.9.2023 - středa - Znovu k ledovcům u Ilulissatu a pěšky na letiště, přelet do Kangerlussuaqu a túra k radaru

Ráno se dělá moc hezké počasí. Proto se rozhodujeme absolvovat žlutou turistickou trasu okolo pobřeží s ledovci a ledovými krami znovu. Jsou totiž úplně skvělé podmínky pro focení. Za ledovci je tmavá obloha, ale dopředu do nich svítí sluníčko. Pomalu jdeme celou trasu až k budově Icefjord centre a tady zatáčíme do centra města. To procházíme a kolem přístavu lodí jdeme kolem nejluxusnějšího hotelu ve městě \Hotel Arctic. Ten má přímý výhled na ledovce a zajímavé moderní celoprosklené chatky k pronájmu, které jsou na skalní hraně. Architektura je natolik zajímavá, že si tam děláme menší zacházku.
Ještě před letištěm procházíme dalším místním hřbitovem z bílých křížů. Po poledni nám letí vrtulové letadlo zpět do Kangerlussuaqu. Skoro celou cestu jsou z letadla, které letí jen ve 3000 metrech, hezké výhledy. Až nad Kangerlusuaqem se počasí láme a je opět zataženo.
Z letiště jdeme rovnou do hostelu, kde jsme spali i první den, ubytujeme se a hned jdeme na túru na kopce nad městem. První zastávka je u bývalého zásobníku na naftu, která je volně přístupná jak dovnitř, tak na střechu. Pak pokračujeme krajinou pocukrovanou sněhem, kde se obvykle pasou místní zvířata Muskox (Pižmoň severní). Dnes máme smůlu, Cestou vidíme jen jednu polární lišku. Na vrcholku, kde se točí letecký radar je dalekohled, kterým je vidět 25 km daleko hrana ledovce a pod námi je Slané jezero. Cestou zpět z kopce ještě odbočujeme na vyhlídku Black Ridge. To je vrchol výrazné skály, která ční přímo nad městem a tedy i z vrcholu je vidět celé město a široké okolí.
V 19:00 scházíme zpět do hostelu, kde si vaříme špagety na večeři a odpočíváme. Přeci jen jsme dnes ušli přes 29km po horách.

28-29.9.2023 - čtvrtek-pátek - cesta na letiště a složitý odlet domů

Jelikož opět začalo venku pršet, nikam nespěcháme. V klidu snídáme, sbalíme věci a teprve okolo 9:00 vyrážíme pomalu k letišti. Ještě procházíme pár suvenýr obchodů a díváme si místní pivo. Bohužel jen lahvové. Protože se počasí nelepší, jdeme si sednout do odletové haly a čas si krátíme popíjením piva, které kupujeme v místním Duty free obchodu. Ve 13:00 nasedáme do letadla, které s námi 4 hodiny (ale díky časovému posunu o další 4 hodiny, tak e to vlastně 8 hodin ztráty) letí do Kodaně. Letadlo nabírá menší zpoždění a my jsme v Kodani nucení přeběhnout docela velkou vzdálenost mezi odletovými branami za hodně krátký čas.
V rámci ušetření času i peněz neletíme přímo do prahy, ale letíme nejprve do Milána na letiště Bergamo, kde po čase nasedáme na minibus, který nás převáží na 110 km vzdálené letiště Malpensa. Tady čekáme do 6:00 na náš konečný let do Prahy.

Video ve 4K z této výpravy na adrese: https://youtu.be/nVBD9k9MoD8
Autor:
Publikováno:
30. 9. 2023
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML (GPX)
NAVŠTÍVENÁ ZEMĚ
Grónsko
Rozloha:
2 166 086 km2
Počet obyvatel:
56 326 (0 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Nuuk
Nejvyšší bod:
Gunnbjørn (3 700 m)
Používaný jazyk:
Grónština
Měna:
dánská koruna (DKK)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
162
Počet publikací celkem:
218
Nejnavštěvovanější země: