Tak napřed proč jsem vůbec na druhé straně zeměkoule 12 000 km daleko v hlavním městě Chile v Santiago de Chile a jen na pár hodin? No je to celkem logické, mám tu pouhý přestup z letu po trase Praha - Istanbul - Santiago. A v noci budu pokračovat dál. Bohužel mé zavazadlo o váze 24 kg mi tady vyloží a musím jej tahat sebou. No, úplně nemusím, protože na letišti ve třetím patře mezinárodního terminálu je úschovna zavazadel, kde by mi na těch pár hodin za 25 USD tašku pohlídali, ale když jsem tam vyjel, byla tam fronta a cedule, že mají omezené kapacity. Takže je rozhodnuto. Na zádech 24 kg, na břiše 12 kg batoh a jdu na autobus, který jezdí přibližně co 10 minut do centra. Je lepší si koupit zpáteční lístek, protože to vyjde o dost levněji.

Pokud se člověk chce pohybovat v Santiago metrem, je dobré vybrat nebo vyměnit nějaké peníze, protože karta na metro se dá dobít a koupit jen za hotovost. To jsem nevěděl, proto v klidu nastupuji do pohodlného autobusu a jedu do centra až na konečnou na zastávku Repůblica. Tady teprve zjišťuji, že musím mít tu hotovost. Jdu zkusit místní bankomat, který si účtuje nehorázné poplatky. Takže to zkouším přímo v Národní bance Chile, tam se pro změnu zasekne bankomat. Takže na to kašlu a ty 2,5 km do centra jdu ve 30 stupňovém vedru pěšky. Ano, ověšený těmi bágly.

Ulice jsou čisté, domy a fasády vypadají hezky a jsou hodně v koloniálním stylu. Naštěstí jsou tu i hezké parčíky ve kterých cestou odpočívám a koukám na rozkvetlé stromy. Skoro u centra jdu na oběd, který se skládá z čerstvého limetkového džusu se zázvorem, hlavního chodu (dal jsem si rybu) a malého zákusku. Tady se dá, naštěstí, platit kartou.

Konečně přicházím na náměstí Plaza de la Constitución, což je spíš takový parčík. Ale za ním je budova Palacio de la Moneda což je neoklasicistní palác. Patří chilskému státu a slouží jako sídlo prezidenta, prezidentské kanceláře, ministerstva vnitra a úřadu vlády. Bohužel přední fasádu paláce zrovna opravují a je schovaná pod lešením. alespoň mají plachtu, která ukazuje jak palác vypadá.

Pomalu se vracím zpět a v jednom parku hodinu relaxuji ve stínu stromů, než se vrátím na autobus, který mne veze zpět na letiště. Mám sice ještě 5 hodin do odletu, ale ty hravě strávím v letištním salónku.