20.11.2023 - pondělí - Viña del Mar, Valparaíso a Santiago de Chile
Při naší dlouhé cestě z Prahy přes Řím a Sao Paulo v Brazílii jsme si bezplatně změnili letenku a místo odpoledního letu jsme mohli letět už v 7 ráno. To nám umožnilo přistát v Santiago de Chile v 11:30.
Chvíli trvá, než si připustím to, že nás bankomat za výběr chce okrást o 200 Kč jako poplatek za výběr. V podstatě jde o loupež za bílého dne. Ale pak už jdeme před vchod odkud jezdí autobusy na autobusový terminál a zároveň začátek metra Los Pajaritos. Jízdenky se dají platit i kartou. V poledne jsme na autobusovém nádraží a vybíráme z několika autobusových společností. Jedna nám nabídla promo cenu za jízdenku a odjezd ve 12.:25 do města Viña del Mar.
Trasa má 111 km, ale autobus je dvojpodlažní a pohodlný. Takže za hodinku a něco vystupujeme na Terminal Rodovario Viña del Mar. Odtud jdeme pěšky přes moc hezký park plný palem, upravených travních ploch a květin Quinta Vergara k zámečku Palacio Vergara. Tato budova je velmi fotogenická a uvnitř se nachází muzeum krásného umění. Nás zajímá jen exteriér. Přes zahrady stoupáme do kopce odkud je vidět na velký amfiteátr Anfiteatro de la Quinta Vergara a hlavně tu je jediná geocache v tomto městě.
Přes park se vracíme do města a jdeme na sever až k pobřeží k malému zámečku Castillo Wulff, který tu nechal postavit v roce 1905 jeden německý průmyslník. Všude na skalách kolem i v moři jsou krásní pelikáni. Na skále nad námi je prezidentský palác Palacio Presidential de Cerro Castillo.
Promenádou kolem pobřeží přicházíme ke květinovým hodinám Reloj des Flores. Jedná se o funkční hodiny na svahu kopce, které mají celý ciferník z živých květin. Hodiny byl dar Švýcarska a nepřetržitě fungují už od roku 1965.
Kousek od hodin nastupujeme do minibusu, který tady jezdí jeden za druhým a přejíždíme do nedalekého města Valparaíso, které je prakticky celé na seznamu UNESCO. Vystupujeme poblíž tržnice Mercado Cardonal, kde obchodníci nabízí nepřeberné množství hezky vyskládaného čerstvého a vonícího ovoce a zeleniny. V porovnání z Českem jsou tady ceny prakticky zadarmo a tak si kupujeme kilo vonících borůvek a pár velkých, žluťoučkých banánů na svačinu.
Město, které je vybudované na prudkém svahu kopce je známé tím, že je tu spousta speciálních historických výtahů ascensor. Česky bychom to spíš pojmenovali jako lanovka. Většina jich byla vybudována už okolo toku 1880 a v prakticky původní podobě tu fungují dodnes. Ascensor Conception je první, nejznámější a taky turisty nejvíc využívaný výtah, kterým se i my necháme vyvézt asi 100 výškových metrů do další úrovně historického jádra města. Přicházíme úzkými, malebný i a velmi barevnými uličkami kolem Palacio Baburizza, ochutnáváme místní skvělou zmrzlinu a po příkrých a barevných schodech scházíme na náměstí Plaza Sotomayor se svým památníkem hrdinů Monumento a los Héroes de Iquique uprostřed.
Ještě jedeme dveřmi dalšími historickými výtahy Ascensor el Peral a Ascensor Cordillera, kde jedna jízda stojí jen 2,50Kč. Už jen pro ten zážitek. U posledního zmíněného hledám jedinou geocache ve Valparaíso, scházíme po schodech dolů, minibuse jedeme na Terminal de Buses de Valparaíso, kde si kupujeme opět akční jízdenku zpět do Santiago a za chvíli odjíždíme.
V Santiago vystupujeme opět na Los Pajaritos, kupujeme si předplacenou kartu na to, abychom mohli jezdit po městě metrem a s jedním přestupem jedeme do centra do stanice Bellas Artes. Procházíme kolem Palacio de Bellas Artes parčíkem a přes most přes celkem rozvodněnou řeku odkud je výhled na okolní vysoké a zasněžené hory do hotelu Bellas Artes Express. Stylový hotel má i vlastní bazén, ale my jsme unavení, tudíž jdeme rovnou spát.
21.11.2023 - úterý - přelet na Velikonoční ostrov
Z hotelu vycházíme v 6:00. Překvapivě na cestu dostáváme malou snídani. Jdeme rovnou na zastávku metra červené linky, protože ta jede bez přestupu až na Los Pajaritos a první metro vyjíždí už v 6:00. Ostatní linky začínají jezdit až v 6:30. Na Los Pajaritos přestupujeme na přímý autobus na letiště, kde tentokrát jdeme do vnitrostátního terminálu. A letíme na pár dní na Velikonoční ostrov (o tom v samostatném článku na DOBRODRUH.cz).
24.11.2023 - pátek - přelet do Santiago a noc v letištním salónku
Líná pusa, holé neštěstí. toto rčení jsme aplikovali i tentokrát a díky tomu přiletěli do Santiaga o 24 hodin dříve, než jsme měli původně letenky. Na Domestic terminal, tedy terminál pro vnitrostátní lety přilétáme okolo 22:00. Naštěstí tady letištní salónky fungují non-stop a v jednom si děláme pohodlí, večeříme, popíjíme víno a trochu pospáváme.
25.11.2023 - sobota - jednodenní letecký výlet do pouště Atacama na severu Chile
Protože nocujeme na letišti a salónek máme hned vedle odletové haly, stačí ve 4:30 ráno nastoupit do letadla, které s námi v 5:00 letí do města Calama. Let trvá 2 hodiny, protože to je přes 1000 km daleko. Na 8:00 máme objednáno auto v půjčovně. Zapomněli jsme, že jsme v latinské Americe. Tady je na všechno čas. Takže hodinu mrzneme. Takto po ránu je tu jen 8°C, protože letiště je v nadmořské výšce 2200 metrů.
V 9:00 vyjíždíme na východ. Jakmile se sluníčko opře, okamžitě se svlékáme do triček a kraťas. Pohybujeme se ve výškách i nad 4200 metrů, ale je tu 28°C, Projíždíme městem San Pedro de Atacama, do kterého jede prakticky každý, kdo sem přiletí, protože odtud vyjíždí cestovní kanceláře na zajímavosti v okolí. My máme své auto, koupené vstupy do všech zajímavých míst on line předem, protože to většinou ani jinak nejde a to, co dělají jiní za 3 až 4 dny, chceme stihnout za jeden den.
První odbočku z hlavní cesty do pouště děláme v Reserva Nacional Los Flamencos u Laguna Chaxa. Zhruba 10 km po po hliněné, ale velmi dobré cestě přijíždíme k budce, kde platíme vstup hotově a poté jdeme na procházku kde všude kolem nás je něco jako hliněné hrudky obalené vysublimovanou solí. Takže krajina vypadá trochu jako zasněžená. Jen kdyby nebylo takové pekelné vedro. Procházíme kolem několika tůní a lagun s vodou z vysokým obsahem soli, ve které žijí korýši až 1 cm velcí. A ti jsou právě vyhledávanou potravou pro plameňáky, které sem jdeme pozorovat. Jsou tu tři různé typy těchto ptáků. Ale já poznám jen bílého a růžového. Procházka má něco přes kilometr.
Sedáme do auta, směrem na jih protínáme Obratník Kozoroha, který se nachází na 23° 26' 14.440" jižní šířky. Jedná se o nejjižnější rovnoběžku, kde Slunce může být v zenitu. K tomu zde dochází právě jednou za rok, a to v době zimního slunovratu. A autem stoupáme do výšky 4209 metrů na kráter Cerro Miscanti. I když máme koupené vstupy on-line a myslíme si, že nám stačí QR kód, který máme v telefonu, mýlíme se. Hlídací babka je neoblomná a vysvětluje, že se musíme asi 25 km vrátit do poslední vesnice Socaire, kde je infocentrum, kde nám tento virtuální lístek vymění za cár papíru, se kterým nás pustí dovnitř. Jsme docela v časovém presu, protože vstupenky se kupují na konkrétní časový slot. My jej máme na 13:00 a to je právě nyní. Nedá se nic dělat, musíme zase sjet nezpevněnou cestou po svahu kráteru a po silnici do vesnice, kde asi během 2 minut jiná ženská vystavuje platné vstupy. A opět zpátky na vulkán. Díky tomuto nabíráme hodinové zpoždění. Vjíždíme nejprve k větší Laguna Miscanti a pak k menší, ale hezčí Laguna Miñiques s brakickou vodou, tedy vodou, která není ani sladká ani slaná, ale něco mezi. Kolem se volně pohybují menší stáda lam.
Přibližně 40 minut trvá sjet z vulkánu k cestě a dojet do Salar de Aguas Calientes Sur, kterým se také někdy říká Piedras Rojas. Po zaparkování následujeme šipky k jednosměrnému chodníčku vedoucím po nádherně zbarvené krajině jako z jiného světa. Bílé okraje jezera ze kterého vyčnívají rudě zbarvené kameny a v pozadí hory vulkanického původu hrající různými barvami. Chodník má asi 2 km na délku a my se snažíme vnímat tu krásu, ale zároveň jít co nejrychleji.
Musíme totiž jet 150 km zpět k San Pedro de Atacama do údolí Valle de la Luna. Na vstupenkách je napsáno, že je poslední vstup do 17:00 a my přijíždíme asi 17:10. Naštěstí nás pouští dovnitř celkem velkého území vytvořeného erozí skalních stěn a navátých písečných dun. Mi osobně to nepřipadá jako měsíční údolí, ale spíše jako nějaké místo na Marsu. Protože skály se díky pomalu zapadajícímu slunci do ruda. Na několika místech zastavujeme a jdeme nějaký okruh například na Duna Mayor (hlavní duna), nebo se podívat na pozůstatky bývalého solného dolu. Poslední a nejvzdálenější místo v údolí je skalní útvar připomínající lidské postavy s názvem Las tres Marías. Všude se dají pozorovat velké krystaly soli.
V údolí trávíme přes hodinu a půl, ale už musíme jet zpět do Calama, kde se u větrné elektrárny jdeme podívat na památník ztracených, tankujeme auto a to vracíme na letišti před 21:00. Ve 21:50 nám totiž letí letadlo zpět do Santiago de Chile. Máme hodinu zpoždění a tudíž přistáváme až v 1:00 ráno.
26.11.2023 - neděle - centrum Santiago de Chile a odlet domů
Protože přilétáme tak pozdě, jdeme přímo na příletovém terminálu do salónku, dáváme si večeři a víno a přečkáváme noc na letišti.
V 7:00 si dáváme snídani a nejprve autobusem a pak metrem jedeme do centra Santiago. Procházíme hlavní náměstí Plaza de Armas, jdeme se podívat do katedrály Catedral Metropolitana na její hezkou výzdobu a po promenádě jdeme k historické budově tržnice Mercado Central. Tato budova, ve které se prodávají převážně čerstvé ryby a veškeré možné plody moře, je podle National Geographic jedna z nejhezčích tržnic světa. A ano, je to tu hezky vyskládané, jsou zde i restaurace, kde za přijatelné peníze, ryby připraví.
Dále procházíme kolem bývalé budovy kongresu Palacio Ex-Congreso Nacional de Chile, justičního paláce Palacio de los Tribunales de Justicia a nakonec jdeme na kopec Cerro Santa Lucia. Tento kopec upraven jako hezký park. Prohlídku začínáme u kaskádové fontány Fuente Neptuno, která jakoby prýští z historické městské brány. Stoupáme po schodech až k vrcholu, kde stojí kaple Ermita Vicuña Mackenna. Scházíme zpět dolů, jdeme do metra a jedeme na stanici Pajaritos, protože od nastoupení do dopravního prostředku je jízdenka platná 2 hodiny, zkoušíme nastoupit do autobusu 555, který také jede na letiště. A je to dobrá volba. Sice pak člověk ještě musí přestoupit na shuttle bus, který nás zadarmo veze přímo k našemu terminálu, ale ušetřený čas i peníze. Letadlo do Madridu nám letí v 15:00 a my máme čas si ještě zajít na víno a oběd do salónku.