16
Evropa > Španělsko > Tenerife (24.3. - 31.3.2022)

24.3.2022 - čtvrtek - přelet Vídeň - Fuerteventura, vrchol Roque de Conde (1001 m)

Z vídeňského letiště nám letí přímý let společností Wizzair na ostrov Tenerife, patřící Španělsku v souostroví Kanárských ostrovů. Let trvá 5 hodin a 20 minut a po této době přistáváme na letišti Tenerife Sur (jižní letiště). Je zde o hodinu méně, než v Česku. A navíc slunce podle místního času zapadá až v 19:20. Takže namísto plánované cesty rovnou na ubytování, jedeme na začátek trasy Camino Natural Anaga - Chasna. Což je vlastně část nejznámější dálkové trasy GR 131 přes Kanárské ostrovy.
Nejprve klesáme serpentinami do soutěsky, ostré lávové kameny máme pod nohama i všude kolem a z nich rostou různé druhy kaktusů a sukulentů. Od soutěsky pak klikatá stezka vesměs stoupá. Občas se nám naskytnou hezké výhledy na okolní hory nebo dokonce moře a asi za hodinu jsme na vrcholu kopce Roque del Conde (1001 m). Protože ani já, ani Tuxík nemáme rádi chodit tam a zpět stejnou cestou, v mapě je sotva značená stezka vedoucí na sever. Po té se vydáváme a opravdu po skalách vede taková vzdušnější stezka, která asi není pro lidi mající strach z výšek. Ta se po čase opět napojuje na GR 131, kde směrem na východ scházíme kolem několika přírodních jeskyní (podle mě asi lava tubes, tedy duté kanály vzniklé po erupci sopky a horká láva na povrchu stuhne, ale vnitřek odteče a zůstane tak dutý kanál). opět k autu. Trasa měla 6,5 km a rozhodně stojí za to si ji projít. Prostředí, rostlinstvo od opuncií, přes vysoké nebo naopak nízké kaktusy a hlavně výhledy stály za to. K autu přicházíme se západem slunce a jedeme se ubytovat do našeho hezkého a velkého apartmánu v městečku Adeje.
Od hostitelky přebíráme klíče a hned jedeme do nedaleké Mercadony, kde si kupujeme čerstvé ryby, krevety, víno a vše co potřebujeme k večeři, kterou si následně vaříme ubytování.

25.3.2022 - pátek - Montaña Blanca, vrchol Pico del Teide, Montaña Rajada

Vstáváme v 6:00, děláme si snídani, chystáme svačiny a v 7:00 vyjíždíme autem pod kopec Teide. Cesto se zastavujeme na několika zajímavých místech, nebo vyhlídkách. První takovou zastávkou je Cueva Secreta (tajná jeskyně). Je to lávový tubus, který vzniknul, když tekla láva, na povrchu ztuhla a ta horká uvnitř vytekla pryč. Následuje vyhlídka na údolí lávy Sierras de origen volcán. Láva, která zde protekla roku 1909 a příroda je tak drsná a divoká. Teprve teď se začíná objevovat sem tam nějaká borovice. Po chvíli vjíždíme do národního parku Teide a začínají být výhledy na samotnou sopku. Zastavujeme na Mirador de las Narices del Teide (Vyhlídka na nosy Teide), pak na vyhlídce na La Caldera de Las Cañadas del Teide, následuje vyhlídka Mirador del Llano de Ucanca a nakonec Mirador de Los Azujelos. Z posledních dvou už vidíme i místní teleférico (lanovku), která vozí pohodlné lidi skoro až na vrchol Teide. Ale dnes ne. Dnes je podle provozovatele špatné počasí a lanovka nejede. Přijíždíme na malé parkoviště s názvem Montaña Blanca, což je výchozí bod pro trasu č. 7. Fotíme se u památníku trasy a začínáme stoupat z nadmořské výšky 2349 m po široké štěrkové pěšině (sopečná škvára a štěrk je tady vlastně všude). Jde se dobře. Slunce svítí a teplota je tak akorát. První zastávku asi po 3 kilometrech děláme u Huevos del Teide. Jsou to kulaté černé kamenné útvary, které sedí v jinak škvárové okolní krajině, a protože vypadají jako vejce o výšce okolo 2 metrů, tak se jim prostě říká huevos, což je španělsky vejce. Po hodině jsme u rozcestníku, kde jeden směr vede na Teide a druhý je 700 metrů zacházka na horu Montaña Blanca (2748 m). My jdeme na Blanca. Je to spíš jen taková plochá homole, ale je odtud hezký výhled na úbočí Teide, po kterém stoupá lanovka.
Vracíme se zpět k rozcestí a ted už jdeme směr Teide. Od tohoto rozcestí už to není taková sranda. Stezka stoupá serpentinami stále vzhůru až k Refugio de Altavista ve výšce 3260 m. Tady se dá bezplatně přespat, pokud sebou má člověk spacák, a jít třeba na západ slunce nebo na východ slunce na Teide. To se nás ale netýká. Děláme si zde zastávku na oběd, který si neseme na zádech a pak pokračujeme kolem uzavřené jeskyně Cueva del Hielo (ledová jeskyně) až na Mirador de la Fortaleza odkud je hezky vidět vrcholek Teide a taky tu končí traca č. 7. Odtud následuje kousek rovné cesty značené jako stezka č. 11 a dokonce i kousek klesáme až k budově La Rambleta, kde normálně kontrolují povolení vstupu na Teide. Dnes tu nikdo není. Nastupujeme na trasu č. 10, která vede až na úplný vrchol Pico del Teide (3718 m). Je to už jen necelých 200 metrů převýšení, ale je to dost příkré, stezka místy připomíná schodiště. Ale my jsme dobří a za chvíli jsme na vrcholu. Vytahuji z batohu láhev šampaňského, skleničky a na vrcholku si děláme piknik a vychutnáváme si výhled na okolí. Hluboko pod námi jsou většinou mraky, ale i tak vidíme na vedlejší ostrov La Gomera.
Dolů se už neženeme. Scházíme s několika zastávkami na svačinky a já si ještě odbočím na trail 1,4 km dlouhý v jednom směru na horu Montaña Rajada (2506 m). Její název v překladu znamená Popraskaná hora a je to trefné. Cestou na vrchol procházím takovou rozevřenou soutěskou, kde má člověk pocit, že se ty stěny a skalní sloupy musí každou chvíli zřítit. Z vrcholku je hezký pohled na Teide, ale nad Teide je zrovna i slunce, takže se moc fotit nedá.
Pak už rychle scházím dolů až k autu odkud jedeme s pár foto zastávkami na fotky až na ubytování. Na večeři dělám výborné ryby doradas a příjemně unaveni po celodenní túře odpadáme do postele okolo 22:00.

26.3.2022 - sobota - Los Gigantes, Barranco Mancha de los Díaz a pláž a přístav Adeje

V plánu máme vyspat se jak, to jen půjde a vstáváme až v 7:40. Něž si uděláme snídani a trochu pracujeme, je 10:00. Jedeme nejprve k pláži v Adeje, ale parkovat zadarmo se tu dá až d 15:00 v sobotu, takže pokračujeme na vyhlídku Mirador Archipenque odkud jsou vidět útesy Los Gigantes. Kolmé několikaset metrové útesy spadající rovnou do moře. Ale my se rozhodujeme jít trasou, která je jen pro odvážné. Stezka, která má tak 20 cm na šířku a jeden chybný krok a člověk letí 200 metrů dolů. Naštěstí jsme v pohodě a jdeme po této stezce kolem kaktusů a s nádhernými výhledy až k vodnímu tunelu přes celý masív Barranco Mancha de los Díaz. Mříž je odemčená a čelovky máme, tak procházíme podzemím celou horu, což je 810 metrů. Čelovky máme s sebou a projít tímto tunelem, který je vysekán ve skále pro to, aby mohli dostat vodu, kde potřebují, netrvá ani dlouho. Je to jen 810 m. Tak jdeme. Na druhé straně nás čeká nádherné údolí plné kaktusů a příkrých stal. Vůbec nemáme v plánu pokračovat někam soutěskou, ale život si nevybírá, Prostě na druhé straně hory je příroda tak nádherná, že pokračujeme údolím dále. Je zde spousta kaktusů a sukulentních rostlin. Taky na dvou místech vidíme staré domy ve skalních převisech, které už jsou nyní opuštěné a slouží k občasnému přenocování turistů. Údolím stoupáme dál několik kilometrů a opět jdeme tunelem přes horu. Tentokrát má tunel 1400 metrů. Napojujeme se na žlutou turistickou značku po které jdeme kolem banánových plantáží a vyhlídek na Los Gigantes.
K autu se vracíme po 16:00. Jedeme zpět k pláži Adeje a jdeme prakticky přes celou pobřežní část města až na molo v přístavu k zdejšímu majáku. odtud pak kolem pobřeží procházíme až k tzv Blowhole. Tedy díře v zemi, kde hluboko pod ní je jeskyně a vlny, které se tlačí do jeskyně pak vytlačují vodu nebo vodní tříšť tou dírou ven. Na promenádě si dáváme i zmrzlinu, abychom se alespoň na chvíli cítili jako na dovolené. Cestou na ubytování se zastavujeme si nakoupit jídlo na dva dny, protože neděle jsou obchody zavřené a doma si děláme na večeři chobotnici a krevety se salátem a vínem.

27.3.2022 - neděle - průjezd NP Teide na sever ostrova, zajímavosti severu, koupání v moři a hlavní město Santa Cruz de Tenerife

V noci se nám posunul čas a k tomu dost vydatně pršelo a na horách sněžilo. Takže vstáváme pozdě a jedeme v zamračeném, deštivém a mlhavém počasí do NP Teide v naději, že ty mraky nadjedeme a dostaneme se do lepšího počasí. Marně. Základna mraků je tak vysoko, že i na online kameře z vrchol Teide vidíme, že v horách nemá cenu zůstávat. Naštěstí je ostrov tak členitý, že i počasí je na různých místech různé. My sjíždíme asi miliónem serpentin do vesnice Realejo Alto, kde je opuštěná vodní elektrárna El Gordo. Na spodu útesů. Je to velmi fotogenické místo. Dokonce i létáme chvíli s dronem.
Po pobřeží pokračujeme směrem na východ do vesnice El Caletón. Tady se sjíždí po nekvalitní cestě celých 17 serpentin až k řadě domečků přilepených na skalisku nad rozbouřeným ohněm. Touto vesničkou, kde většina domečků je zavřená nebo opuštěná se dá projít až k moři, které zde na skalách vytváří přírodní jezírka ve kterých se dá koupat. A přesně to tady děláme. Nikdo tu není, takže nikoho nepohorší, že se koupeme na Adama. Relaxujeme asi 20 minut a následně pokračujeme do Punta del Hidalgo, kde jdeme kolem pobřeží 2 km v jednom směru. Nejprve míjíme velmi futuristicky vypadající bílý maják Faro de Punta del Hidalgo, který ční do výšky 50 metrů. Tento moderní maják má jedinečný úhlový design, který se skládá z nerovných a nepravidelných sloupů rostoucí výšky stoupajících z trojúhelníkové základny. Prostě zajímavé architektonické dílo. Pokračujeme dále kolem Piscinas Naturales Charco de la Arena, tedy přírodních bazénů, ale ve skutečnosti je to obrovské množství betonu na skalách, které tvoří celkem nevzhledné bazény, takže toto dílo jen míjíme až ke kapli Ermita de San Juan odkud je krásný výhled na masiv Hidalgo a hlavně jeho horu Roque dos Hermanos.
Stejnou trasou se vracíme zpět k autu a jedeme do hlavního města ostrova do Santa Cruz de Tenerife, konkrétně do San Cristóbal de La Laguna. Toto je historická část postavená převážně v koloniálním stylu, my se jdeme podívat na kostel Iglesia de Santo Domingo, přes náměstí plné stromů Plaza del Adelantado, kolem kostela Ermita de San Miguel až ke katedrále Catedral de Nuestra Señora de los Remediosa dále jdeme ke svatyni Santuario del Cristo de la Laguna. Procházíme parkem Parque de la Constitución de 1978 a kolem historického kostela Antigua Iglesia de San Augustín a kolem divadla Teatro Leál se vracíme zpět k autu.
Za hodinu jsme po dálnici vedoucí jihem ostrova zpět v apartmánu, kde si tradičně děláme na večeři ryby se salátem, které si dopřáváme na naší velké teras s výhledem na moře.

28.3.2022 - pondělí - město Candelaria, Auditorium v Santa Cruz, túra k Semafóro de Anaga a večerní tůra z Vilaflor de Chasna na Paisaje Lunar, vrchol Montaña Bermeja a zpět do Vilaflor

Vstáváme do prudkého deště. To nám mění původní plány a podle podrobné předpovědi musíme operativně hledat na ostrově místa, kde neprší. Jedeme tedy nejprve do historického města Candelaria, kde nejprve obdivujeme majestátní baziliku Basílica de Nuestra Señora de la Candelaria na náměstí a poté se procházíme po promenádě holem 9 soch králů, kteří zde vládli okolo 15. století Estatuas De Los Menceyes. Promenáda končí u jeskyně pod převisem.
Vracíme se k autu, fotíme městečko naposledy shora a jedeme do Puerto de Santa Cruz de Tenerife, kde se zastavujeme u ikonické budovy Auditorio de Tenerife. Budova z bílého betonu kdy jakoby obrovsky list visí přes celou stavbu bez opěry je symbolem Tenerife a celých Kanárských ostrovů a slouží jako divadlo a koncertní síň.
Jedeme po několika serpentinách až nad městečko San Andrés, ve kterém se nachází velká, stejnojmenná, pláž. Ta, na rozdíl od většiny na ostrově, má krásný žlutý saharský písek. Cesta za pláží klikatící se po útesech je slepá a končí ve vesnici Igueste de San Andrés. Auto necháváme u kostelíku Iglesia de San Apostol ve výšce hladiny moře a jdeme po žlutě značené stezce serpentinami zasekanými do rudé skály. Všude kolem je vidět těžké dešťové mraky. Jen my se pohybujeme v mezeře, kde opravdu neprší. Stoupáme až do výšky 361 m a následně asi 100 metrů klesáme k Semáforo de Igueste. Budova, která sloužila přes 100 let jako ukazatel námořní dopravy. Byla součástí obranného systému, aby pomocí 16 metrů vysokého stožáru za pomocí elektřiny vytahovala vlajky, které upozorňovaly velitelství v Santa Cruz na hrozící nebezpečí. Dnes je to již rozpadající se budova do jejichž útrob se dá dostat. Po této prohlídce za silného větru se stejnou stezkou vracíme dolů a děláme malou odbočku na místí hřbitov.
Kontrolujeme počasí a to říká, že díra v mracích se udělala kolem střední části ostrova, proto přejíždíme až do městečka Vilaflor de Chasna. Auto necháváme na velkém odstavném parkovišti a v 18:00 teprve vycházíme kolem kostelíku Santuario de Santo Hermano Pedro. Napojujeme se na dálkovou cestu přes ostrov GR-131. Stezka stoupá mezi borovicemi a lávou celkem strmě vzhůru a asi po hodině se od GR-131 odpojujeme doprava na žlutou TF72. Ta vede až do oblasti Paisaje Lunar (Lunar Landscapes - měsíční krajina). Je to oblast, kde je zerodovaná písková půda, která vytváří kuželovité útvary. Tady fotíme a létáme s dronem a následně lezeme až na vrchol hory Montaña Bermeja (1883 m). Když začínáme klesat po okružní stezce, zapadá slunce a my za svitu čelovek přicházíme v cca 22:20 zpět do Vilaflor. Trasa měla celkem 15,5 km.
Před 23:00 přijíždíme na ubytování a ze zbytků v lednici děláme večeři.

29.3.2022 - úterý - Výstup na vrchol Guajara a NP Teide

V 9:00 vyjíždíme do NP Teide. O hodinu později parkujeme auto u kostelíku Ermita de la Nuestra Señora de las Nieves a pěšky jdeme po turistické trase č. 4. Počasí je jako malované a výhledy na Pico del Teide které je na vrcholku zasněžené a vůbec na celý vnější kráter jsou dnes jako malované. Stoupáme přes mnoho serpentin až na vrchol třetí nejvyšší hory Tenerife na Guajara (2718 m). Na vrcholku si dáváme oběd z vlastích zásob, kocháme se výhledy a hlavně jdeme na vedlejší vrcholek odkud je vidět kolmá stěna hory na které jsme. Samotný vrchol totiž vypadá jako náhorní planina o ničem. Ale 150 metrů vedle a je vidět stovky metrů kolmá skála padající skoro až k parkovištím kde máme auto. Zpět jdeme jinou stezkou (č. 15 a pak č. 31).
Protože je stále hezké počasí, jdeme se podívat přes cestu na vyhlídku na hoře Roque de la Garcia, odkud je vidět zkamenělé a zvětralé špunty starých sopek La Catedral. Od vyhlídky pak klesáme do kráteru, abychom se na tyto skalní útvary podívali z blízka.
Po návratu k autu jedeme zpět do Adeje přes obchod kde nakupujeme zásoby na opulentní večeři a jedeme v 18:30 na ubytování.

30.3.2022 - středa - Lodí na delfíny

Protože jsme původně měli odlétat dnes, máme ubytování i auto jen do dnešního dne. Prostě nám letecká společnost změnila o den odlet z ostrova. Takže ráno se balíme, uklízíme trochu apartmán a v 9:00 jedeme do přístavu Puerto de Los Cristianos. Na 10:00 máme totiž objednanou plavbu na lodi Peter Pan. Bohužel ani po 20. minutách kroužení se nám nikde nedaří zaparkovat auto, proto jedeme do přístavu, kde je placené záchytné parkoviště a platí se tady za každou minutu stání. V 10:00 vyplouváme dřevěnou lodí, která má sice i plachty, ale ty jsou jen jako dekorace. Loď je stavěná pro 60 pasažérů, ale je nás tu asi 20. Alespoň máme dost místa. Za chvíli vyjíždíme z přístavu a ani ne po třech kilometrech vidíme kolem lodi první delfíny s rodu tursiops (Bottlenose Dolphin). Nejsou to jednotky kusů, ale spíš desítky. Delfínů následně během tříhodinové plavby vidíme opravdu hodně. Pomalu plujeme na další místo a tady vidíme velryby tupohlavce (Pilot Whales). Černá velryba, která má až 7 metrů a váží až 3 tuny. Opět jich tu je docela dost. Při další jízdě ještě vidíme desítky prohánějících se Atlantic Spotted delfíny. Asi po dvou hodinách kochání se mořskou faunou dostáváme na lodi oběd a pití a poslední hodinu už jen korzujeme, jíme a kocháme se přírodou.
Ve 13:00 kotvíme zpět v přístavu a doslova běžíme vyzvednout auto z parkoviště a jedeme opět směrem NP Teide. Náš plán je projít si okruh v části Montañas Negras, tedy v černých horách. Auto necháváme na jižní straně okružní trasy Circular Chineyro a jdeme proti směru hodinových ručiček po této trase. Pokud člověk nikde nevybočuje, má trasa 5,7 km. Bohužel se začala převalovat mlha a trochu kazí dojem z této krajiny plné ostré černé lávy ze které vyrůstají mohutné borovice. Okruh se točí kolem hory Chineyro, ale na horu se přímo nejde. Místo toho děláme menší odbočky na vrcholky hor Montaña de Las Flores (1468 m), Montaña de la Cruz (1521 m) a Montaña de los Poleos (1483 m). Takže jsme si trasu natáhli na 9,9 km a navýšili převýšení.
Pak spěcháme na letiště, kde těsně před 17:00 vracíme auto a autobusem jedeme do města Arona, kde pro dnešní noc máme ubytování v Apartamentos Playazul. Bohužel tento apartmá je o několik úrovní níž, než na co jsme poslední týden byli zvyklí. No co, jdeme se projít asi 3 km do obchodu, abychom si udělali poslední opulentní, ale zdravou, večeři.

31.3.2022 - čtvrtek - cesta domů

V 9:00 opouštíme apartmán a autobusem 111 jedeme na letiště. Ve 12:00 nám to letí do Vídně, kde přistáváme (i díky časovému posunu +1 hodina) až v 17:50. Blbý čas na to se dostat z Vídně. Autobus do Ostravy jede až o půlnoci. Ještě že vymysleli ty letištní salónky (lounges). Tady ten čas u dobrého jídla a pití a s možností sprchy utíká mnohem příjemněji.
Autor:
Publikováno:
1. 4. 2022
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML (GPX)
NAVŠTÍVENÁ ZEMĚ
Španělsko
Rozloha:
504 782 km2
Počet obyvatel:
46 063 511 (91 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Madrid
Nejvyšší bod:
Teide on Tenerife in the Canary Islands (3 718 m)
Používaný jazyk:
Španělština, Regionálně katalánština, Baskičtina, Galicijština
Náboženství:
katolické
Měna:
euro (EUR)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
134
Počet publikací celkem:
176
Nejnavštěvovanější země: