6.6.2013 - čtvrtek - práce a cesta z Brna do Mariboru
Ve 20:00 jsme už byli všichni a mohli ve dvou
autech vyjet přes Rakousko do Slovinska. Po cestě jsme stavěli na cache.
K Mariboru jsme dojeli okolo 2:00 ráno. U jedné cache na kopci mezi
vinicemi jsme si našli plácek, kde si lidi postavili 4 stany a já si
ustlal v autě a v pohodě spal až do rána.
7.6.2013 - pátek - lov v Mariboru a cesta do Zadaru
Ráno
jsme probrali cache na úbočích před Mariborem a taky jsme posbírali co
šlo ve městě a okolo řeky Dravy. Následoval power trail s 30 cachemi a
pomalu jsme se sunuli na jih do Chorvatska. Do
Zadaru jsme se procachovali okolo 22.00, našli si ubytování v privátním
penzionu hlavně pro to, abychom si mohli dát sprchu a já šel spát.
8.6.2013 - sobota - pobřežím do Makarské
Před
9:00 jsme vyjeli dále okolo pobřeží na jih směrem na Makarskou.
Zastavujeme na většinu cachí po cestě, vyjíždíme na kopce, kde by byl
problém i vyjít pěsky, prolétáváme skrz historická
městečka a máme asi 5 minut na to se okoupat, což využíváme. Večer jsme
dojeli do Makarske, a naštěstí hned v prvním penzionu se ubytováváme, dáváme
sprchu a za chvíli jdeme na promenádu kolem moře na večeři. S Jankem
jsme si dali rybí megatalíř pro dva a láhev místního vína. Ostatní měli
buďto totéž, nebo palačinky, případně jen pivo. Po půlnoci jsme
skončili odlovit poslední cache v Makarske a šli spát.
9.6.2013 - neděle - cesta přes Sv.Jura, Bosnu a Herzegovinu a Černou Horu do Albánie
V
8:00 jsme vyrazili autem na vrchol nejvyššího kopce v okolí Sv.Jura.
Serpentinami jsme vystoupali do výšky 1741mnm. Silnice je tak úzká, že
pokud jsme potkali auto v protisměru, byl to vždy problém. Na vrcholu
jsme našli cache a nafotili nějaká panorama a jeli
kousek níže na začátek výšlapu na vrchol Vosac (1422mnm). Tam jsme
museli serpentinami vyběhnout a jít ještě kus po hřebeni, abychom krom
výhledů našli ještě
další cache a jeli jsme dolů do města. Oběd proběhl na chodníku před
obchodem. Další cesta nás zavedla k bývalému luxusnímu hotelu Jadran. V
ruinách jsme našli další cache a mohli se přes Drvenik posunovat stále
na jih. Při průjezdu okolo Bačinských jezer
se mi povedlo přesvědčit Pepu, aby odbočil a my se mohli v jezeře
okoupat. Skvělá voda výborně osvěžila. Po koupeli projíždíme hranice do
Bosny a Hercegoviny, kde hned
za hranicemi nalézáme první cache této země a za 7 kilometrů opět
vyjíždíme do Chorvatska. Hezká zastávka je město Dubrovník, kde si
nejprve prohlížíme historickou část města, kde shodou okolností hraje
dechový orchestr. Slunce pere do vyleštěné dlažby na náměstí, hodiny na
kamenné věži ukazují 19:00 a my máme na prohlídku celých 10 minut. Pak
se jedeme podívat na město shora od vysílače. Zrovna zapadá slunce a to
hezky barví město dole. Pokračujeme dále a v klidu překračujeme hranice
do Černé Hory. První zastávka je město
Herzeg Novi, což je nádherné historické městečko s klášterem. Město
bylo trochu jako z hororu, protože tak pozdě v noci tam nebyli žádní
lidé, ale zato spousta koček. Po prohlídce jsme pokračovali na jih a v
jednom místě museli přejet trajektem Boku Kotorskou. Překročili jsme
hranice do Albánie a Pepa to vzal na sever do hor, kde jsme měli v plánu
ráno jeden výstup na vysokou horu. V autě jsem podřimoval do rozednění a
Pepa stále jel.
10.6.2013 - pondělí - Albánie Durrane a Tirana
Ráno
jsme se snažili vyjet autem co nejblíže vrcholu Jezerce. Bohužel
přístupovou cestu zrovna rekonstruovali a vyjet se nám nepodařilo.
Stočili jsme to tedy na jih a jeli do města Durrane. Zašli
jsme si na rychlé jídlo, omrkli římské hradby a staré coloseum a jeli
do hlavního města Tirany. Zašli jsme ke zvonu Míru a pak na pořádný
oběd. Já si dal těstoviny s mořskými plody
a víno. Jedno auto jelo najít ubytování a druhé spolu se mnou jelo zpět
do Durrane, kde jsme měli snahu najít jednu novou multicache v horách,
ale nepovedlo se nám ji najít. To nevadilo, bylo krásně a túra všem po
tom sezení v autě přišlo vhod. Ve 20:00 jsme dojeli zpět do Tirany a
nastala mystery hra: my vám budeme posílat souřadnice a vy budete
hledat, jestli tam bydlíme nebo to je nesmysl. Zkrátka trvalo skoro
hodinu, než jsme našli ubytování. Bylo po 21:00. Po ubytování jsme si
zašli jen přes cestu do restaurace na grilovaná jehněčí žebírka a pivo.
Obojí bylo vynikající.
11.6.2013 - úterý - cesta do Řecka a Makedonie
V
8:00 jsme vyjeli směr jezero Orhid, které leží na trojmezí Albánie,
Řecka a Makedonie. Po cestě jsme si dali typické Albánské jídlo burek
(smažený piroh plněný kozím sýrem). U jezera Orhid
jsme se zastavili u jedné cache u hotelu, který měl místo psa živého
hlídacího medvěda. Ve městě Korce jsme si dali zmrzlinu za konečně
albánské ceny. Kopec za 20 eurocentů. Nad
městem jsme u kříže založili novou cache s výhledem na celé město. Na
hranicích do Řecka jsme se poněkud zdrželi, protože tu mají dost horlivé
celníky, kteří nám kontrolovali
i auta. Při průjezdu průsmykem spustila bouřka a během chvilky napadlo
asi 10 centimetrů krup. Takhle jsme si počasí v Řecku nepředstavovali.
Kousek za hranicemi jsme zajeli pro vyhlídkovou cache nad jezerem a hned
poté jsme se prošli po plovoucím pontonu na jeden ostrov na jezeře. Tam
byly zbytky nějakého chrámu a další cache. Ve městě jsme nakoupili
potraviny a vyjeli k nějakému kostelíku na kopci, jde jsme si v dešti,
ale pod pergolou udělali piknik. Z Řecka jsme se okolo Ohridského jezera
dostali přes hranice do Makedonie a pomalu se začali vracet na sever
přes město Ohrid (cache) směr ČR. Dojeli jsme v Makedonii do hor pod
kopec Korab, kde jsme další den chtěli udělat výšlap a ve 4.30 ráno jsme
zalehli do stanů a aut.
12.6.2013 - středa - Makedonie (Skopje), Kosovo, Srbsko (Bělehrad)
Místo
budíčku v 6:00 jak bylo původně plánováno jsme vstali až v 8:30. Bylo
to z toho důvodu, že venku pršelo a výšlap na plánovaný kopec Korab se
nekonal. Po snídani jsme vyjeli k přehradě
Matka, která leží v krásné přírodě v horách. Tam jsme vyšlapali na horu
se zlatým křížem a byli krom nádherného výhledu odměněni ještě FTF
nálezem zdejší cache. V hlavním městě Makedonie
- Skopje jsem si prohlédl druhý největší bazar po Istanbulu, zašel na
večeři a omrkl nádherné zdobení celého centra sochami. V 18:00
překračujeme hranice
do Kosova, kde je potřeba si zaplatit extra zelenou kartu pro auta za
30€ aby nás vůbec do toho státu pustili. Asi po 20 minutách jízdy v
Kosovo nastává první technický problém s druhým autem (něco s motorem).
Ti, co tomu trochu rozumí, se v tom hrabou, ale moc to nepomáhá.
Rozhodli jsme se, že zkusíme jet dále, ale Škodovka jede viditelně
pomaleji a my se proto trháme a jedeme se podívat do hlavního města
Kosova Prihstiny. Je tu všude vidět velký stavební boom a město vypadá
moderně. Z Kosova se snažíme přejet hranice do Srbska, ale už samotná
příjezdová cesta k hranicím nám mohla napovědět, že tady ten přechod
nebude jen tak. Na hranicích nám vysvětlují, že pokud máme jen pasy a
nikoli občanky, tak nás nepustí a musíme se vrátit a najít jiný přechod,
nebo jet přes jinou zemi. Jelikož fakt spěchám, přesedám do opravené Škodovky,
která nás na hranicích dojela. Pepa s Jankem a Arniem to musí objet
jiným přechodem. V Srbsku se na chvíli zastavujeme u nádherného
nasvíceného chrámu v Bělehradu a pak jedeme celou noc směr domov.
13.6.2013 - čtvrtek - Maďarsko, Slovensko a ČR
V
6:00 překračujeme hranice do Maďarska, ale všichni spěcháme do práce,
takže stojíme jen na benzínkách a snažíme se co nejrychleji vymotat z
Budapešti. Po dálnici jedeme přes Slovensko a Bratislavu. Pouze jedna
zastávka na cache a co nejrychleji do Česka. I tak jsem byl vysazen na
nádraží ve Starém Městě u Uherského Hradiště až v 11:00. Naštěstí mi
jede rychlík do Ostravy za chvilku a po 13:00 jsem v Ostravě.