16
Evropa > Španělsko > road trip Jižní Španělsko (2.7. - 9.7.2020)

2.7.2020 - čtvrtek - Let do Alicante, Caravaca de La Cruz, Galera, Granada

V 6:00 odlétám z Vídně do Alicante. Bezproblémový let trvá 2 a půl hodiny. Na letišti mi trvá cca 10 minut vyzvednut si rezervované auto z půjčovny a rovnou jedu na západ. První zastávku dělám v městečku Caravaca de la Cruz. Jednoho z pěti nejposvátnějších měst podle křesťanů, kde každých 7 let musí přijet i papež. V Santuario a Basílica de la Vera de la Cruz mají takzvaný "pravý kříž" o kterém se věří, že má léčivé účinky. Městečko leží na kopci a je malebné. Do baziliky, která je spojená s tvrzí, se jdou podívat a mám štěstí. Farář je zrovna v kostele a otevírá mi místnost s posvátným křížem. Škoda, že se zde nesmí fotit.
Autem jedu dále do vesnice Galera, která je známí tím, že většina domů je jednoduše vydlabána ve vápencových skalách a mají pouze přední stranu stejně omítnutou a vyzděnou jako dům. Jinými slovy Cacas cuevas - Jeskynní domy. Jsou jich zde desítky, ne li stovky po obou březích strmého údolí Dělám si menší výšlap na nejvyšší kopeček, odkud je výhled na místní domečky a v místní hospůdce si dávám na oběd rybu s bramborem a k tomu docela dobré pivo Alhambra.
Po 3 hodinách v autě do města Granada konečně parkuji, ubytovávám se a rovnou jdu do Alhambry. Komplexu historických budov, které jsou jednak na seznamu UNESCO, ale hlavně jsou velmi hezké. Dvě hodiny, které jsem si na to vyčlenil (nebo spíš to, že ve 20:00 zavírají) jsou málo. Stavby mají jasně rozpoznatelný design arabské architektury. Není divu, když skoro 800 let zde vládl sultán. Alhambra se nedá popsat. Ta se musí vidět. Hrad, hradby, kostely, amfiteátr, udržované zahrady, fontány a další a další historické budovy. Ve 20:00 se vracím do historické části města, kde jsem i ubytován a procházím se ulicemi, kolem kostelů a jako správný Španěl si tu a tam v hospodě dám pivo a k tomu dostávám tapas (pokaždé něco jiného jako takové jednohubky). A večeřím taky jako Španěl. Tedy až okolo 23:00.

3.7.2020 - pátek - hora Veleta v NP Sierra Nevada, pláž

Vstávám sice brzy, ale než posnídám (snídaně je v ceně ubytování), natankuji a vyjíždím do národního parku Sierra Nevada, je 9:00. A to už je pekelné horko. Další dny musím vstávat dřív. Cesta do hor neustále stoupá a první zastávku dělám na vyhlídce Mirador Monte Ahí de Cara. Odtud poprvé vidím svůj dnešní vytyčený cíl. Vrchol Veleta, druhá nejvyšší hora pevninského Španělska se tyčí do výše 3394 m. Autem vyjíždím do výšky 2500 m, kde nechávám na velkém odstavném parkovišti Hoya de la Mora auto, beru si 5 litrů vody, hromadu jídla a oblečení, protože podle toho, kolik vidím zasněžených ploch, je mi jasné, že na vrcholu úplně teplo nebude. Nahoru se dá dostat dvěma trasami. Jedna je klasická, ale druhá vede přes další dva vrcholy, je dost extrémní a vyžaduje i občasné lezení (je možné se zajistit, ale já to zvládl bez něj). Samozřejmě nahoru volím tu delší a obtížnější trasu. Procházím kolem kapličky Virgen de las Nieves a stoupám stále výš. Musím přejít i několik vysněžených a ledových ploten a odbočuji kousek z trasy abych se podíval na vystřílený Tunel del Veleta. Odtud to už začíná být zajímavé. Po kamenech a kamenné suti se dostávám na jeden z vrcholů na hřebeni Cerro de los Machos. Následuje hřebenovka se strmými srázy na obě strany. Posledních 100 metrů je nejtěžších. Je to lezecká partie, kde je možné se i zajistit, pokud má člověk s sebou lezení. To já nemám, takže free style vertikálně nahoru. Naštěstí se skála nedrolí. Uff. Jsem nahoře na kopci Veleta ve výšce 3394 m. Zima není. Jen když zafouká vítr. Tady se zrovna fotí nějací Italové nazí a dost se divá, kde jsem se tam najednou vzal. Tak mě alespoň můžou na vrcholu vyfotit Výhledy jsou tu nádherné. Nahoru mi to zabralo skoro 4 hodiny. Dolů jdu po klasické jednoduché cestě která je pro pěší pořád dolů. Občas vidím cyklisty. Tahle hora je možná celá vyjet na kole a jedná se o nejvýše vyasfaltovanou silnici v Evropě. Po tomto výšlapu jsem se rozhodl, že se zajedu vykoupat do moře. Jedu na jih do místa Punta de la Mona na pláž Playa El Muerto. Krásná oblázková pláž s průzračnou a teplou vodou patří v této oblasti k těm nejhezčím a nejdivočejším. Na pláži jsem v 19:00 a hodinu tady relaxuji. Pak přejíždím do (dle mého názoru) nejhezčího města Španělska, které jsem zatím viděl (a viděl jsem jich dost) do města Ronda. Ve 22:30 se ubytovávám, jdu na pivo a tapas a spát.

4.7.2020 - sobota – Ronda, Cueva del Gato, Sevilla, Córdoba

Vstávám opět brzy, abych toho stihl co nejvíce. A navíc ráno není nikde ani noha. Všechno je ještě zavřené a všichni spí, takže se nikde nemotám s lidmi. Nejprve jdu na malebné náměstí Plaza del Soccoro, procházím kolem býčí arény Arena del Torro de Lidia. Kousek od arény v parčíku má památník americký režisér a herec Orson Welles, který tady nějakou dobu pobýval a tvořil. Konečně se dostávám ke kaňonu, který vede skrze město a přes hluboký a úzký kaňon je postaven kamenný most Punte Nuevo. To je asi nejfotografovanější objekt ve městě. A právem. Tato impozantní stavba s vysokými pilíři a klenbami nadchne zřejmě každého (teda pokud nemá člověk problém s výškami). Procházím se křivolakými uličkami tohoto středověkého města abych se dostal do Jardines de Cuenca. Z těchto zahrad na úbočí soutěsky je totiž hezký výhled na ten most. Pak se přes Římský most, kolem zbytků kostelíku La Ermita de la Virgen de la Cabeza procházím přes kamennou bránu Puerta de la Cijara až k městským hradbám Murallas Del Carmen. Pak to beru do samotného centra města, kde stojí za vidění radnice, Iglesia y Parroquia Santa Maria la Mayor, neboli klášter a kostel, pak další kostel Iglesia del Espíritu Santo a květinové ulice. Z města vycházím jinou kamennou bránou Puerta de Almocábar. Je 10:00 a konečně otevírají starobylé arabské lázně Baňos Árabes. Sice chtějí vstupně, ale to rozhodně stojí za to zaplatit. Jsou zde hezky zachovalé oblouky a parní místnosti a také je zde dobře udělaný dokument o tom, jak celý komplex fungoval.
Vracím se na hotel, protože mám opět v ceně i snídani a po jídle jedu asi 10 km do Cueva del Gato. Což je přírodní koupaliště pod velkou jeskyní ze které vytéká vodopádem potok. Pod vodopádem je jezero ve kterém se koupe. I já se zde koupu. Ale voda je dost studená. Tedy osvěžující. Moc se zde nezdržuji a jedu do města Sevilla.
V Seville se mi daří zaparkovat zadarmo kousek od Plaza de España, což je krásně zrestaurované místo, které vypadá jako půlobloukový palác s fontánou uprostřed. ve skutečnosti to byla budova navržená v roce 1929 pro festival podobný Expu. Venku peče slunce. Je 40°C ve stínu a tohle náměstí je zalité sluncem. Jediné místo, kde je možné se před ním schovat jsou arkády tohoto pavilonu. Pokračuji na náměstí Plaza del Triunfo, kde je vidět Archivo de Indias (Indický archiv na seznamu UNESCO). A hned kousek vedle přicházím ke katedrále Panny Marie a hlavně mě zajímá zdejší zvonice La Giralda, která je pozůstatkem maurské kultury. A je známá z knihy Dana Browna Digitální pevnost. Kousek odtud se jdu podívat na místní radnici Ayuntamiento de Sevilla. Naproti je historická budova Banco de España. Pomalu se vracím k autu, ale jako v každém městě je třeba navštívit býčí arenu. Zde to je Plaza de toros de la Real Maestranza de Caballería de Sevilla i s hezkým vyobrazením toreadora před touto kruhovou budovou. Kolem řeky, kde stojí Zlatá věž Torre Del Oro dnes sloužící jako námořní muzeum. Přes cestu je barokní palác Palacio de san Telmo.
Nakonec přejíždím do města Córdoba, kde jsem ve 20:30. Parkuji kousek od gotického kostela Iglesia de Santa Marina do kterého se jdu podívat. Pak se jdu ubytovat a jsem tak vyřízený, že si na hodinu (2) jdu lehnout. Na večeři jdu kousek od chrámu Templo Romano, kde je spousta malých restaurací a k pivu dávají zdarma tapas.

5.7.2020 - neděle – Córdoba, Toledo

Vstávám ještě dříve, než včera a rovnou jdu na náměstí Plaza de las Tendillas. Procházím se kolem stěn Mezquita-Catedral de Córdoba rovnou ke vchodu. Od 8:30 do 9:30 má být vstupně zadarmo. Bohužel u vchodu jsem se dozvěděl, že to platí jen v pátek a sobotu. No nic, platím 11€ a jdu do komplexu, který byl ještě během Maurské říše v této části známé jako Al-Andalusi postaven jako mešita a později v 16. století, kdy vyhráli křesťané a muslimy vyhnali, přestavěna na katedrálu. Patří mezi největší katedrály na světě (podle některých zdrojů je druhá největší). Uvnitř strop podpírá takzvaný les sloupů. Sloupů je přes 1000. V chrámu jsem zřejmě první dnešní návštěvník, ale za chvíli se jich začíná pár dalších trousit. Výzdoba je úplná nádhera! klenby, oltáře, stropy v jednotlivých částech, arabská architektura se mísí s křesťanskými prvky. Trávím tu skoro dvě hodiny. Vycházím ven ještě do komplexu chrámu, který se rozkládá na 23 000 metrech čtverečních do Patio de Naranjas (Pomerančové zahrady. I zde fotím architektonické prvky. Pak pokračuji kolem sloupu Triunfo de San Rafael de la Puerta del Puente na most Puente Romano. Odtud je dobrý pohled na celé město.
Přes několik cachí a jiný most se vracím na ubytování a jedu na sever do dalšího historického města Toledo. Tady parkuji na velkém bezplatném záchytném parkovišti pod kopcem na kterém je staré město a eskalátory jedu až nahoru na hradby města. Ubytování mám prakticky v centru v jednom z historických domů. Protože cesta byla daleká a vstával jsem brzy, na pár hodin si jdu lehnout a do města se vydávám až v pozdním odpoledni. Nejprve jdu na Plaza Mayor (hlavní náměstí) odkud je dobře vidět na Santa Iglesia Catedral Primada de Toledo (Katedrála Nanebevzetí Panny Marie). Takhle pozdě je již zavřená. Kolem historické mešity Mezquita del Cristo de La Luz a kolem brány Puerta del Sol (Slunečné bráně) scházím dolů k hlavní bráně do města Puerta de Bisagra. To je moc hezká cihlová stavba. Pokračuji zpět do města kolem Historického archivu a kostelíku Iglesia de los Jesuitas (San Ildefonso) do Nové židovské čtvrti, kde si v jedné z místních hospůdek dávám výborné Toledské pivo a k tomu tapas.

6.7.2020 - pondělí – Toledo, Madrid

V 8:00 jsem už v katedrále Santa Iglesia Catedral Primada. Dovnitř jdu přes vchod pro věřící. Katedrála je otevřená, protože nikdo si nemyslí, že tak brzo nějaký turista půjde do katedrály. Díky tomu jsem ušetřil na vstupném a mohl si tuto hezkou katedrálu prohlédnout. Pak pokračuji na vyhlídku na řeku Tajo a jdu se podívat i k mostu Puente de la Cava. Odtud jdu přes městskou bránu Puerta de Bisagra kolem kostela Parroquia de Santiago el Mayor zpět pro věci na hotel a dolů k autu.
Ve 14:00 přijíždím do Madridu. Parkuji v bílé zóně, která je asi 5 km od centra. To, ale nevadí, protože už cestou na hotel do centra jdu kolem zajímavostí, které mám naplánovány. Jednak je to Nultý kilometr, odkud se počítají všechny vzdálenosti do Madridu, který leží nenápadně na dlažbě přímo před radnicí. Pokračuji kolem sochy Carlose III k ikoně, která je i ve znaku Madridu - medvěd pojídající keř madroňo (něco jako jahodník) - El Oso y el Madroño. Na jedné fasádě mne zaujala Sevilla vyobrazena na zdobných kachlích, no a když už jsem tam byl, tak si to fotím také. Na jednom z náměstíček je zajímavý pomník. Pomník uklízeči. Jiným turistou se zde nechávám vyfotit, protože taková socha se jen tak někde nevidí. Přes Plaza de la Provincia přicházím k Plaza Mayor (hlavní náměstí). Toto velké náměstí s čtvercovým půdorysem lemované červenými budovami a v jedné ze stěn je zasazena budova, která má po celé fasádě fresky vyobrazení nahých mužů a žen. Kousek za náměstím je místo, které obvykle láká spoustu turistů. Zastřešená tržnice s jídlem, rybami a lahůdkami Mercado de San Miguel. Dnes tu není skoro nikdo. Zboží je zde hezky vystavené a mít hlad, určitě si něco dám. Ale takto to byla spíše pastva pro oči. Pak se jdu rychle ubytovat do velmi hezkého hotelu přímo na hlavní ulici Gran Vía. Ale hned jdu zase dále na prohlídku města. K velkému památníku Monumento a Felipe IV přes který je za chvíli vidět královský palác Palazio Real de Madrid. Tady se dovídám, že ve Španělsku je jak prezident, tak král. A Oba mají zrovna proslov ohledně COVID-19 ve vedlejší katedrále Catedral de Santa María la Real de la Almudena. Tím je mi jasné, že se sem musím vrátit i zítra, protože prostranství je pro veřejnost uzavřeno. Ještě procházím kolem kostela Parroquia de Santa María la Real de la Almuedna abych se dostal do nedalekého parku kde je na vršku vystaven chrám Temple de Debod. 5000 let starý chrám, který kámen po kameni převezli z Egypta z místa, kde je nyní Asuanská přehrada sem a opět jej sestavili. Obvykle je kolem chrámu ještě vodní plocha, ale teď je voda vypuštěna. Přicházím v optimální denní dobu. Západ slunce je zde totiž nejhezčí. Z vyhlídky je zde i výhled na město. K západu slunce si kupuji litrovku piva a v parčíku hrají různí hudebníci a posedávají jak místní tak i pár turistů. Po západu slunce se vracím vyřízený na hotel.

7.7.2020 - úterý – Madrid, Cuenca, Gran Alacan

Vstávám dnes extra brzy, abych hned po rozednění a jdu k Monumento a Felipe IV odkud už hezky vidím královský palác Palazio Real de Madrid. Dnes, když už tu není tuna novinářů je tu jen pár lidí, kteří přichází do paláce pracovat. Procházím se kolem paláce, jdu ke katedrále Catedral de Santa María la Real de la Almudena. Bohužel si ji mohu prohlédnout jen zvenčí. Naproti katedrály je vidět do palácového nádvoří. Procházím kolem kláštera Real Monasterio de la Encarnación, před kterým má sochu v životní velikosti spisovatel a kněz Lope de Vega. V 9:30 se stavím do fronty lidí před obchodním domem Primark. Řada vypadá dlouhá, protože na chodníku jsou značky, aby lidé dodržovali rozestupy. Ale nakonec jsem uvnitř během několika minut. Stejně tak i s nákupem venku. Beru si z hotelu věci a jdu směrem k autu drobnou oklikou přes jedenu z nejznámějších budov v Madridu Metrópolis a sochou anděla na kupoli. Na náměstí Plaza de Cibeles je uprostřed kruhového objezdu fontána Fuente de Cibeles. NA fontáně je socha povozu, který je tažen dvěma lvy a na voze sedí bohyně Cibele. Tohle je místo, když klub Real Madrid vyhraje, tak slaví na tomto místě a bohyni ovine oficiální šálou klubu a vztyčí zde klubovou vlajku. No, a na jedné straně stojí bílá městská radnice Palacio de Cibeles. Následně pokračuji kolem vznosné brány Puerta de Alcalá, která se dá například přirovnat k Vítěznému oblouku v Paříži. Také se zde konají významné události. Touto bránou také začíná obrovský městský park El Retiro (něco jako Central Park v NY) a uprostřed parku u umělého jezera stojí pompézní památník Monumento a Alfonso XII. Ten si prohlížím jak přes jezero, tak zblízka a kolem dalšího památníku Monumento de Martínez Campos pomalu přicházím k aréně celé z červených cihel Plaza de Toros de Las Ventas. Kousek odtud mám auto.
Jedu čtyři hodiny na východ do města Cuenca, kde přijíždím v 18:00. Křivolakými a velmi úzkými uličkami vyjíždím až na nejvyšší místo tohoto městečka, kde je zároveň hned za městskou bránou možno bezplatně parkovat. Z tohoto místa je také hezký výhled na město. Pomalu scházím na náměstíčko, kde stojí katedrála Catedral de Cuenca. Za symbolické vstupné se jdu podívat dovnitř. Katedrála je uvnitř obrovská a krásně zdobená. Je zde dokonce i jeden velmi raritní obraz, kdy panna Marie kojí Ježíše. Z oken katedrály je hezký výhled na údolí. Poté sestupuji na nižší nádvoří, kde je již vidět most pro pěší přes údolí Puente San Pablo. Z mostu je krásný výhled na strmé svahy údolí, kde nahoře jsou doslova přilepené takzvané visící domy Casas Colgadas. Pak se vracím k autu a jedu do noci na východní pobřeží do města Alicante kde přijíždím okolo půlnoci.

8.7.2020 - středa – Pláž Platja Racó Del Conil, Benidorm, Gran Alacan

Vstávám dnes trochu později a po týdnu jsem celkem znaven. Proto si jedu nakoupit a pak na nedalekou pláž mezi hezkými útesy Platja Racó Del Conil. Voda je příjemná a na pláži se mi daří usnout. Což na tom ostrém slunci (jak zjišťuji později) není moc dobré. Strana, na kterou mi svítilo slunce je totálně rudá. Po poledni se tedy raději přesunuji do města Benidorm, který nabízí hezkou promenádu kolem písčitých pláží. Na pláž už nejdu. Jdu se podívat na vyhlídku na útesu, které se říká Větrná růžice a jde se tam přes historické zbytky hradu Castell Benidorm. Odpoledne mám vymyšlenu ještě cca 8 km dlouhou tůru v přírodním parku Clot de Galvany, který je asi 1 km pěšky od ubytování. Jsou to pěšinky kolem jezera, kde žije spousta ptactva s výhledy. Asi po 7 km je najednou cesta uzavřena, protože je zatopena. A jediný způsob, jak se vrátit, je jít zpátky, kudy jsem přišel. Takže je z toho najednou 15 km. A to mám na večer nakoupenou hromadu krevet a ryby, které jsem si koupil za pár € v nedaleké Mercadoně. No co, nikomu nevadí, že si večeři v kuchyňce delám tak pozdě večer. Tohle je přece normální čas na večeři pro většinu Španělů.

9.7.2020 - čtvrtek – Odlet domů

Vstávám v 5:00, balím si věci a jedu na letiště, kde vracím auto a odlétám do Vídně.
Autor:
Publikováno:
15. 7. 2020
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML (GPX)
NAVŠTÍVENÁ ZEMĚ
Španělsko
Rozloha:
504 782 km2
Počet obyvatel:
46 063 511 (91 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Madrid
Nejvyšší bod:
Teide on Tenerife in the Canary Islands (3 718 m)
Používaný jazyk:
Španělština, Regionálně katalánština, Baskičtina, Galicijština
Náboženství:
katolické
Měna:
euro (EUR)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
133
Počet publikací celkem:
144
Nejnavštěvovanější země: