16
Evropa > Itálie > Ferraty v Italských Dolomitech (11.7. - 15.7.2022)

11.7.2022 - pondělí - prvních 500 km směr Itálie

V 18:00 vyzvedávám Tuxika a jedeme ještě vyzvednout dva Poláky, kteří se přidali na spolujízdu alespoň do Brna. Jejich vlak má zpožděná, tudíž z Ostravy jedeme až v 19:00. Kluky vysazujeme na Brněnském nádraží a jedeme si dobít aut do Bohunic. Auto totiž jedí na elektřinu. Z Bohunic pokračujeme přes Vídeň až do 2 do rána na hypercharger, tedy nabíječka s vysokou rychlostí ve městě Kapfenberg. Auto napojíme na nabíjení a jdeme spát.

12.7.2022 - úterý - via ferraty v okolí Tre Cime

Vstávám v 5:30 a jedeme ještě přes 2 nabíječky (50kWh a hypercharger) do oblasti Auronzo di Cadore v Itálii. Auto necháváme úplně dole na neplaceném místě kousek od jezera Misurina. Pěšky stoupáme okolo jezera Lago d´Antorno až k chatě Rifugio Auronzo. Pak to je víceméně po rovině po trase Alta via n. 9 k další chatě Rifugio Lavaredo. Už cestou jsou výhledy na skalní masivy a hlavně je vidět útvar Tre Cime. Přes další trasu Dolomiten-Hohenweg nr. 9 stoupáme do sedla Forcella Lavaredo (2 454 m).
Odtud stoupáme až k chatě Rifugio Antonio Locatelli (Dreizinnenhütte). Odtud jsou asi nejhezčí fotky na Tre Cime. Nemáme ale čas se zastavovat a rovnou pokračujeme vzhůru na velmi hezkou ferratu z převážnou obtížností B, jen na začátku, než se naleze na žebříky je cca 10 metrů úsek obtížnosti C. Ta vede na vrchol Toblinger Knoten - Torre di Toblin ( 2617 m). Měří 760 metrů a nenudí. Naštěstí ferrata pokračuje na druhou stranu a nemusí se člověk vracet po stejné trase zpět. Po přelezení se vracíme zpět k chatě Rifugio Antonio Locatelli, ale máme ještě spoustu času, takže se rozhodujeme jít kolem skalního monolitu připomínajícího penis a taky se jmenuje Frankfurter Würsel (frankfurtský párek). a přes takzvanou Galerii, což je vystřílená chodba vrcholem hory se schodišti, skalními okny, která vede několik set metrů až do sedla Forcella del Camoscio. Tady si opět nasazujeme ferratové sety a lezeme ferratou De Luca Innerkofler – Paternkofel s délku 800 metrů a obtížností B/C a vede na vrchol Monte Paterno / Paternkofel (2 678 m). Na vrcholu jsou dva kříže. Ocelový a dřevěný. Je 19:30 a my sestupujeme touto ferratou dolů a sestupovou cestou Passportensteig scházíme dolů a napojujeme se na stezku, kterou jsme sem došli. U auta jsme ve 21:30 a po převýšení 1500 metrů v každém směru a 26,8 km v nohách už nemáme ani chuť ani sílu nikam přejíždět, takže si steleme v autě.

13.7.2022 - středa - via ferrata Tomaselli

Ráno si vaříme čaj a kafe, balíme auto a jedeme do průsmyku Passo Falzarego, kde necháváme auto a jdeme nejprve po trase Sentiero del Fronte (trasa 402) do sedla Forcella Travenanzes. Odtud pokračujeme po trase 20B do dalšího sedla Forcella Gasser Depot (2 540m). Po 90 minutách ad východu z auta se přicvakujeme na první ocelové lano ferraty Tomaselli. Jedná se o celkem těžkou ferratu náročnosti D s několika kolmými úseky a krásným výhledem. Nejtěžší na celé ferratě je traverz hned v dolní části. Při výstupu je zajímavý pohled na žebříky vojáků z 1. světové války. Přes hranu se prakticky kolmo dostáváme k vrcholu Punta Sud di Fanes (2 989m), kde je na vrcholu jen hromádka kamení. Proto přelézáme přes vrchol a neméně výživnou ferratou sestupujeme dolů pod masiv. Odtud je nepříjemná část cesty kamenným žlebem dolů, než se opět napojíme na stejnou stezku po které jsme přišli a vracíme se k autu.
Jen asi 2 km po cestě je soustava bunkrů z 1. Světové války Position Edelweis, na kterou se jdeme také podívat. Jsou to malé kamenné domky přilepené ke skalám, mezi nimi udělané zákopy a ve skalách vysekané chodby a místnosti. Pak už autem přejíždíme přes serpentiny a stavíme na místě Picnic Palui. Hezké místo na to si udělat pozdní oběd a chvilku posedět. Pak se posouváme k obřímu parkovišti u Rifugio Palafavera. Kousek od něj, směrem po proudu potoka je po pravé strane nenápadné parkoviště na louce u lesa. Tady parkujeme a rozbíjíme tábor na noc.

14.7.2022 - čtvrtek - via ferrata Alleghesi na Monte Civetta

Budík máme na 5:00, ale první zvonění naprosto ignorujeme a vstáváme až v 5:40. Děláme si snídani, balíme vše, co potřebujeme a v 6:15 vycházíme od auta po trase Roa Blanca z nadmořské výšky 1515 m k chatě Rifugio Adolf Sonio al Coldai (2 136 m), kde jsme asi po hodině chůze. Tady vidíme mastňáky, kteří na chatě spali a ráno po snídani pokračují dál po naší trase. Jsme rádi, že jsme vyšli tak brzy. Jen pár lidí cestou předbíháme a asi v 9:00 nastupujeme na ferratu Alleghesi. Podle průvodce se jedná o ferratu, která má má délku 2150 m a během té doby človek nastoupá 800 metrů, ale jednak nástup a následně i ferrata se táhne a na vrcholu hory Civeta ve výšce 3220 m jsem až ve 12:00. Tuxík a ještě jeden německý lezec přicházejí až o půl hodiny později. Ten Němec, jak se ukázalo má 70 roků a fakt je to borec, že takovou náročnou trasu zvládá. Fotíme se u vrcholového kříže a následně sestupujeme po trase Normalle dolů k chatě Rifugio Torrani. Tady si Tuxík dává výbornou italskou kávu a sestupujeme přes suťová pole, ferraty a sněhové pole stále dolů až okolo se okolo 17:00 dostáváme do vesnice Pecol. Po tak náročné túře si zasloužíme zajít do cukrárny na zmrzlinový pohár. K autu to máme poslední kilometr, ale je to do kopce. Takže ještě najdeme poslední zbytky sil a v 18:00, tedy po 12 hodinách, jsme u auta. Bereme si kosmetiku a čisté prádlo a jdeme se k nedalekému potoku umýt a dát do gala. Tedy do čistého prádla. Slunce svítí a výhledy na okolní masivy jsou nádherné. Venku na karimatkách se opalujeme a zevlujeme. Tedy, dáváme si výborné víno na oslavu zvládnuté túry. Dnes už nikam nejedeme a spíme na místě v autě.

15.7.2022 - pátek - Via ferrata Giovanni Barbara a Via Cengia Matia v dolině vodopádu Cascata di Fanes

Děláme si snídani, balíme auto a jedeme do doliny Fanes, kde u vstupu necháváme auto a dolinou jdeme několik km k nástupu na jednoduchou ferratu Giovanni Barbara. Tato ferrata má hodnocení A. I přesto, že jsou skoro všude natažená ocelová lana, máme na sobě sedáky jen pro formu. Je to vlastně takový turistický chodník, který ale vede pod vodopádem, což je zajímavé. Tato ferrata je dost krátká a za chvíli jsme na jejím konci. Rovnou pokračujeme dál údolím Fanes, kde řeka vytváří kouzelné výhledy. Kaskády, tůňky, okolo zdravý les a zralé borůvky. Prostě idyla. Asi po 30 minutách jsme na nástupu na další ferratu Cengia Matia. Opět se ocitáme pod vodopádem, a i zde se jedná o lehkou ferratu, kde rodiny tahají své děti. Ale pro nezkušené je tahle oblast velmi přitažlivá. A hlavně fotogenická. Po této procházce údolím už míříme zpět do ČR a přes několik hyperchargers se ve 4:00 dostáváme zpět do Ostravy.
Autor:
Publikováno:
21. 9. 2022
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML (GPX)
NAVŠTÍVENÁ ZEMĚ
Itálie
Rozloha:
301 338 km2
Počet obyvatel:
60 115 625 (199 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Řím
Nejvyšší bod:
Mont Blanc (4 807 m)
Používaný jazyk:
Italština
Náboženství:
katolické
Měna:
euro (EUR)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
142
Počet publikací celkem:
187
Nejnavštěvovanější země: