30.12.2024 - pondělí - přelet do Budapešti (MAĎARSKO) a kolečko centrem města

Cestou si posouvám hodinky o hodinu dopředu. Po přistání si kupuji 24 hodinovou jízdenku na veškerou dopravu po městě (mimo expresního letištního autobusu) a jedu autobusem 200E na zastávku Kőbánya-Kispest a tam je rychlý přestup na metro do centra. Vystupuji na zastávce Deák Ferenc tér a jdu se podívat do františkánského kostela Sv. Petra z Alkantary (Belvárosi Ferences templom).
Kousek odtud je vstup do prosklené pasáže Párisi Udvar (Pařížský bulvár). Je to zároveň 5* historický hotel a luxusní kavárna. Krásný interiér, kde se na chvíli ohřívám před další cestou. Naštěstí mám 24 hodinovou jízdenku na místní dopravu, kterou hned využívám tak, že nastupuji na autobus, který mě veze pod Budínský hrad (Budai Várnegyed).
Na hrad se dá dostat několika způsoby, ale já volím vystoupat po točitém schodišti. Nejprve jdu k soše Panny Marie, odkud je krásný výhled na Dunaj, parlament a vůbec celou Budapešť. Pokračuji k Matyášově fontáně s plastickým vyobrazením lovců zvěře se svými psy. Odtud je to jen pár kroků ke Královské jízdárně (Royal Riding Hall), která je nově zrekonstruovaná a přístupná i dovnitř. V současnosti slouží jako taneční sál. Nakonec se jdu podívat na hlavní nádvoří hradu.
Dolů scházím kolem historické kolejové lanovky (Funicular), která vozí pohodlné turisty za přehnané peníze nahoru a dolů. Pod Budínským hradem v části Viziváros je vidět historický tunel z roku 1854, který je i dnes využíván auty a je zde památník nultého kilometru (místo odkud se počítá vzdálenost k dalšímu městu). Taky odtud vede asi nejhezčí most Széchenyi Lánchíd přes Dunaj. Je řetězový a hlídají jej dva kamenní lvi.
Za mostem nastupuji do autobusu 105, který mě veze asi 2 kilometry na ubytování. To je sice jen jeden mini pokoj v šestipokojovém bytě, ale já potřebuji jen odložit batoh, zkusit trochu rozmrznout a opět vyrazit do ulic. Bydlím v okrsku VII. Chvíli tu hraji hru geocaching, která mne provází po milých miniaturních soškách, které jsou rozmístěné po celém městě, ale pak nasedám na trolejbus, který mě veze až k Maďarskému parlamentu (House of Parliament). Ten je za tmy moc hezky nasvětlený. Obcházím jej kolem dokola a zrovna kolem mě projíždí místní vánočně nazdobená tramvaj.
Dostávám se na nábřeží Dunaje a při chůzi koukám na proplouvající lodě. dokonce zahlédnu i jeden slovenský tanker. Na chvíli se zastavuji u sedící sochy Attily a pak až u známého sousoší s názvem Boty na nábřeží Dunaje, kde sochař z kovu odlil šedesát párů bot, které vypadají jako pravé. Ty připomínají zvěrstva, kterých se dopustily maďarské milice, které sympatizovaly s nacismem. U břehu Dunaje popravovali zastřelením muže, ženy i děti. Je 21:30 a venku je fakt hrozná zima, proto se vracím na náměstí Széchenyi István odkud mi jede autobus na ubytování. Zásoby ze snídaně mi stačily bohatě na celý den.

31.12.2024 - úterý - přelet do Londýna (SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ)

Vstávám v 5:40 abych došel na tramvaj, která mě veze k metru. To pak zpět na konečnou na zastávku Kőbánya-Kispest odkud autobusem 200E přímo k terminálu 2 na letiště. Procházím bezpečnostní kontrolou a jelikož letím mimo Shengenský prostor, tak i pasovou kontrolou a jdu do letištního salónku na snídani. Mají tu jak dobré jídlo, tak úplně luxusní maďarské červené víno Syrah. Je sice ráno, ale chutná mi tak, že stíhám vypít dvě sklenice. Letadlo má trochu zpoždění, protože je mlha a začíná sněžit. To pro pozemní personál znamená, že je třeba letadlo celé postříkat nemrznoucí směsí. Místo plánovaných 10:00 letadlo vzlétá o půl hodiny později na letiště London Gatwick.
Ve 12:00 místního času (opět se čas posouvá a je zde o hodinu méně, než v ČR) přistávám na letišti London Gatwick. Vlakem a autobusem jedu rovnou na objednané ubytování odložit si věci. Cestou mi píšou, že mám asi 30 minut čas, protože pokoj ještě není přípraven. Proto z dvoupatrového autobusu vystupuji trochu dřív v městečku Merton a jdu se projít na vyhlídku do Pollards Hill Park. Kopec obcházím z druhé strany a z kostela The Parish Church of St Philip zní nádherná varhaní hudba