Normálně by si člověk na 9 hodin do čínského města Xiamen (Šia-Men) nezaletěl, ale pokud má přes Čínu člověk cestu a letí kamkoli dál a má alespoň pár hodin, je škoda čekat na letišti. Čína vydává pro lidi s přestupem velkorysá víza přímo na letišti a člověk může požádat o víza na 24 až 144 hodin a to zcela zdarma! Tak má člověk možnost poznat bezplatně vždy ten kus Číny, přes který letí (i já už si vybírám letenky tak abych pokaždé letěl jinudy a měl dost času na přestup).

Díky tomu, že letím pořád na východ, den se velmi zkracuje a po 10 000 km a 11 hodinách letu postavám ve 14:00 místního času na letišti Xiamen (česky Šia-Men). Venku je 23 stupňů a na letišti se mi nechce čekat. Využívám proto možnost bezplatného tranzitního víza a za chvíli jsem venku v parčíku před letištěm. Do odletu dalšího letadla mám dost času, proto se rozhoduji jít 8 km do Xianyue parku. Po několika kilometrech po chodníku, ale okolo hlavní cesty odbočuji na nadzemní lávku, která prochází prakticky celým parkem. V některých místech tvoří ovál, nebo spirálu, aby byl člověk schopný vystoupat výškový rozdíl v tomto parku, protože dominantou je skalní masiv nad který je třeba se dostat. Na vrcholu je moc hezký čínský chrám Tudigong Temple. Před rozlehlými schody stojí ve dvou řadách mnoho soch lidských postav a mezi schody je velká skulptura vyobrazující draky. V typicky čínsky zdobeném chrámu je několik soch, ke kterým se aktuálně Číňané modlí a provozují tu modlitební rituály. Rozhodně zajímavá podívaná. Vůně vonných tyčinek, které lidé zapalují před chrámem i uvnitř je skoro omamná.
Pokračují dál po chodníku a obcházím vrchol tak, abych sešel po schodech dolů k dalšímu chrámu Guanyin Temple. Ten se vyznačuje velmi vysokou pagodou vystupující ze střechy chrámu. Je už po západu slunce a chrám je v tuto chvíli zavřený. Vracím se skoro stejnou cestou na letiště kde do 22:00 čekám na nástup do letadla v letištním salonku.