3.11.2022 – čtvrtek – Přelet z Atén do Jeddah

Ve 22:30 nám to odlétá z Athénského letiště do Saudské Arábie.

4.11.2022 – pátek – Jeddah, Mecca, Yanbu a Medina

Přistáváme na obrovském letišti Jeddah (česky Džida, ale budu používat originální názvy) ve 3:30 ráno. A už na letišti se dost nachodíme, než projdeme ty koridory a haly k imigrační úřednici, která nás posílá si vyřídit vízum na terminálu online. Tohle zabere chvilku, stejně jako projít do letištní haly. Zde stojíme frontu na datovou SIM kartu, ať jsme schopni komunikovat, když nám náš milý operátor poslal, že by minuta hovoru stála přes 60 korun. Pak si jdeme vyzvednou z půjčovny auto. Je 5:00, venku ještě skoro 2 hodiny bude tma, ale my už jedeme do města Jeddah k pobřeží. Snažíme se dostat k mešitě strojící u vody Alrahmah mosque, ale staví se tady tak překotně, že mapy se nestíhají aktualizovat a prostě nemáme šanci. Dokonce to zkoušíme, že necháváme auto na parkovišti a jdeme pěšky. Všude ploty, betony a zátarasy. No, nedá se nic dělat, tak jedeme asi 10 km na jih k vodě, kde je v moři postavená fontána King Fahad’s Fountain. Sice ráno vodu nechrlí, ale i tak je tu hezká promenáda. Poslední zastávkou v tomto městě je vlastně samotné staré město Al-balad Jeddah, původní domy s dřevěnými okenicemi a balkóny jsou v dost neutěšeném stavu, ale je vidět, že tu investuje na jejich obnovu a záchranu ministerstvo kultury nemalé peníze, takže třeba za pár let tahle ikonická čtvrť bude zase kypět životem. Teď je vše obehnané ploty, které hlásají, že se pracuje. I tak se daří udělat pár hezkých fotek.
Internet je plný rozporuplných informací o tom, jestli se do nejposvátnějšího města muslimů, do Mekky, může jet, když nejsme stejného vyznání, tak se o tom jedeme přesvědčit na vlastní kůži. Prostě vidíme šipku Mecca a jedeme. Z Jeddahu to je jen 90 km po dálnici, která má v každém směru 5 pruhů. Cestou projíždíme checkpointem, kde by měli kontrolovat, zda je člověk hoden jet dál, ale kontrolují jen namátkově a nás si nevšímají. Takže za chvíli projíždíme přímo pod Abraj Al-Bait Towers, spíše známá jako Makkah Royal Clock Tower. Budova byla vidět už asi z 10 km vzdálenosti. A není divu. Je to aktuálně třetí nejvyšší budova světa s výškou 601 metrů. A je to součást 7 mrakodrapů vlastněných vládou, které slouží jako hotel. Budova drží víc, než 30 světových rekordů. Například na věži jsou největší hodiny s výškou 42 metrů a vteřinoovu ručičkou o délce 21 metrů. A přímo pod touto věží je ona nejposvátnější část, kterou musí každý muslim alespoň jednou za život navštívit a sedmkrát obejít proti směru hodinových ručiček. Můžeme fotit jen z auta, protože se tady nedá nikde zaparkovat, takže je to vlastně taková autoturistika centrem Mekky. Pro nás je i toto vrcholný zážitek dne.
Stejnou dálnicí se vracíme do Jeddah a pak pokračujeme další tři hodiny autem do města Yanbu. Tady jedeme primárně pro to, že se zde nachází dům Thomase Eduarda Lawrence, legendárního člověka podle kterého byl i natočen oscarový snímek Lawrence z Arábie. Tento, za své poměry a poměry okolních budov, zachovalý dům v klasickém stylu, hlína a dřevo stojí kousek od Staré mešity, kterou si taky jdeme prohlédnout. No a u přístavu je velmi zachovalá stará část města Hiscorical Yanbu s hezkou architekturou. Je vidět, že tu je spousta malých kaváren s venkovním posezením. Tady to bude žít večer. Teď přes den je hrozné horko a my si uvědomujeme, že je v tomto městě vlastně první a poslední šance zajít si do moře. Jedeme asi 5 km mimo město na naprosto pustou pláž. Jdeme zkusit vodu a je jak čaj. Určitě má přes 30°C. Moc dlouho tady být nemůžeme, protože dnes nás ještě čeká přejezd do města Medina, kde máme objednáno ubytování v hotelu Zahret Alsaleh. Tam přijíždíme v 19:00. Za tmy a na tachometru nám ukazuje za dnešek najeto celkem 820 km.

5.11.2022 – sobota – Medina a Al Ula

V 8:00 opouštíme ubytování a jedeme do úplného centra Mediny. Parkujeme asi kilometr od mešity proroka Mohameda Masjid an-Nabawi (Prophet's Mosque) a poslední úsek jdeme pěšky. Přes plot vidíme hřbitov, který těsně sousedí s mešitou. Hroby jsou jen hromádky prachu a kamínků a vždy jeden asi 20 cm v průměru kámen označuje místo. Úplně prosté, žádné sochy, nápisy, náhrobky, nic. Pak přicházíme k obrovské mešitě, kde už proudí davy lidí z celého muslimského světa. Úž před mešitou jsou gigantické slunečníky osvěžovače, pítka, toalety a vše pro poutníky. Dokonce i koberce na kterých si mohou odpočinout. My jdeme vchodem pro muže dovnitř. Samozřejmě bosí. Pod spoustou sloupů se na kobercích modlí muži, ale taky tu postávají hloučky, fotí si selfies a není to tu jako v kostele. Lidé se tu mezi sebou baví. Dokonce i k nám přišel jeden a ptá se jestli jsme muslimové. Po pravdivé odpovědi, že ne, se usmál a popřál nám ať se nám tu líbí. Vidět toto posvátné poutní místo, které je zároveň místem posledního odpočinku proroka Mohameda je velkým zážitkem. Jsme zde asi hodinu, ale cesta dnes je dlouhá, proto jedeme ještě kousek dál k jedné mešitě, která stojí za návštěvu Masjid Al-Quiblatain. Ta je celá bílá a jsou zde fronty na to jít dovnitř. Obcházíme si ji a kupujeme si bílé thóby. To jsou dlouhé pánské, vyšívané šaty, které zde nosí většina. Jak jsme se později přesvědčili sami, je to mnohem pohodlnější, než evropské oblečení. Jsou vzdušné a chrání před slunečním svitem i žárem.
Pak už jedem 350 kilometrů na sever do města Al Ula. Přijíždíme 2 hodiny před setměním a máme čas si projít Old Town, staré město, kde je vidět, že vše restaurují a připravují pro turistický ruch. Procházíme se liduprázdnými uličkami (jak jinak, než oděni v thóbách) domů z hlíny a slámy pod zdmi rozpadlého malého hradu na skále. V okolí jsou krásné kopce a skalní útvary z červené skály. Prostě lahoda pro oko. A víme, že na město je moc hezká vyhlídka Harrat. Autem to je jen 20 km. Z této vyhlídky, která je už dalším místem pro turisty, protože je zde postavena restaurace a posezení umně zasazeno do kamenného podloží, je hezký výhled na okolní pohoří a dolů na město. Do Al Uly se vracíme, protože zde máme objednáno ubytování. V podmínkách bylo, že je třeba ubytovat se do 18:00 a přesně v 18:00 na ubytování jsme. Ale chceme se zajet podívat ještě do večerní pouště, kde si děláme asi 3 km dlouhou procházku. Měsíc a hvězdy doslova žhnou jasným světlem tak silným, že vrháme stín. Písek pod nohama je měkký, vzduch příjemně teplý a okolní skalní scenérie v měsíčním světle naprosto kouzelné. Vracíme se zpět do Al Uly, jdeme si koupit večeři, kterou si následně jíme na pokoji.

6.11.2022 – neděle – Al Ula, hrobky Hegra, Elephant rock a přejezd do Ha'il

V 8:00 odjíždíme od hotelu asi 30 km severně do oblasti Hegra. Brána, kterou máme v mapě do areálu hrobek, je pro turisty zavřená, ale posílají nás na další bránu asi 15 km odtud. To jen pro představu jak rozhlehlá je oplocená oblast ve které se nachází hrobky staré přes 2600 let. U brány pro turisty se dozvídáme, že si musíme koupit vstupenky online. To také činíme a za chvíli už můžeme využít pohostinnosti outdoorové čekárny ve stylu arabské čajovny. V ceně nám servírují chlazený řepový džus, vodu a sušené ovoce. Musíme čekat na 10:00, kdy se k nám přidává cca 20 dalších turistů. Klimatizovaným autobusem jedeme do poušti celkem na 4 zastávky. Z toho první tři jsou u hrobek, které jsou tesané do místních rudých pískovcových skal a hrozně připomínají ty tesané hrobky v Jordánské Petře. A taky že civilizace, která tyto hrobky zde vytesala, přišla právě z Jordánska a Hegra byla křižovatkou obchodních cest, takže zde vnikla bohatá civilizace. Hrobek je v oblasti přes 130 a ty, co patřily bohatým mají na výšku až 15 metrů. Tato organizovaná prohlídka s výkladem zabere asi 2 hodiny.
Něco po 12:00 jsme z brány venku a jedeme ještě na jih podívat se na skalní útvar Elephant rock. I z tohoto se snaží udělat atrakci a tak část pouště mají obehnanou plotem a vsup ke slonovi je až od 16:00. Teď je něco před 13:00. Venku 33°C a my se pěšky vydáváme asi na 4 km dlouhou procházku ke skále, která připomíná lidskou hlavu Face rock. Vracíme se zpět, obcházíme plot a z dálky z několika úhlů slona fotíme. Tato skála má na výšku úctyhodných 52 metrů, proto je vidět i z několika set metrů, tedy z poza plotu.
Následně jedeme až do tmy na západ do města Ha'il, kde se ubytováváme v komfortním hotelu skoro v centru tohoto velkoměsta.

7.11.2022 - pondělí - Ha'il: Qishlah Palace, A'arif fort, petroglyfy v Jubbah, kráter Harrat Al-Hutaymah v poušti a přejezd do Buraydah

Snídáme to, co nám zbylo z opulentní večeře a jedeme do centra Ha'il. První zastávku děláme u starého hliněného paláce Quislah. Opět, jako asi všechny památky v zemi, prochází generální opravou a je obehnán plotem. Ale i zde platí, že tesař v plotě díru nechal a my se touto omylem otevřenou branou dostáváme na rozestavěné nádvoří. Ale, alespoň vidíme jak takový palác vypadá zevnitř. Odmyslíme-li si dělníky v reflexních vestách a s helmami na hlavě. Odtud jedeme jen kousek k již opravené pevnosti na malém kopci A'arif fort. Fotíme ji zdola, jelikož na pevnost se nesmí.
Následuje 150 km přejezd pouští, která je pouští v pravém slova smyslu. Žlutý jemný písek v dunách kam jen oko dohlédne, občas nějaký ten velbloud či berberský stan a to vše protíná dálnice, která má 6 jízdních pruhů. Ta vede až do Jordánska, ale tam my nejedeme. Odbočujeme do malého města Jubbah na jehož konci jsou skaliska obehnaná plotem Jabal Umm Sanman. Celá tato oblast je na seznamu UNESCO, jelikož jsou na těchto skalách petroglyfy (ve skále vytesané kresby a nápisy), které jsou staré cca 10 000 let. Kupodivu je zde bezplatný vstup, jen se zapisujeme do návštěvní knihy. Vytvořené chodníky a schodiště s vyhlídkovými platformami nás provází kolem tohoto skalního komplexu. Ve zdech jsou vyryty vyobrazení velbloudů, antilop, lidí či pštrosů a to v různých velikostech. Po této prohlídce nám ještě správce parku naznačuje, ať jedeme za jiným autem, že nás vezmou ještě na další oblast. Odemykají nám jinak uzavřenou bránu a my se jdeme podívat na petroglyfy které se staly symbolem této oblasti. Jsou to dva koně táhnoucí vozík. Tyto jsou staré přes 4500 let.
Následuje přejezd pouští po dálnici zpět na jih a v 15.00 vyjíždíme přímo do pouště, kde naše auto z půjčovny opět pasujeme na terénní vůz. Musíme se dostat sedm kilometrů na hranu kráteru Harrat Al-Hutaymah. Bohužel naším autem to až je kráteru nejde. Hrozí, že se zahrabeme a už nevyhrabeme. 2,4 km od kráteru necháváme auto na pospas osudu a jdeme pěšky pouští. Slunce žhne, ale v arabském oblečení, které máme prakticky pořád, co jsme tady, na sobě, je příjemně. Procházíme kolem zajímavých rostlin, které vypadají jako mini melouny a volně si rostou v tomto nehostinném prostředí. V prakticky rovné poušti by takový obrovský kráter v zemi čekal málokdo. Obrovská jáma, kde je na samotném dně jezero. Ne, není to jezero, je to vrstva soli, která vypadá jako jezero! Kocháme se touto podívanou asi 10 minut, ale pak je čas vrátit se do auta a dojet posledních 200 km do města Buraydah.

8.11.2022 - úterý - Buraidah - Al Quasim camel market, Ushauqer Heritage Village a přejezd do Riyadh (Rijádu)

Dnes musíme vstát na budík, abychom stihli velbloudí trhy. Ty se totiž konají ve městě, ve kterém jsme nocovali v Buraidah, ale tohle město je obrovské, takže to máme na trh Al Quasim přes 20 kilometrů a velbloudi se prodávají jen mezi 6 a 10 hodinou ranní. Přijíždíme k tomuto největšímu trhu na arabském poloostrově a díváme se na ohrady plné krásných zvířat, které se mohou volně pohybovat, v jiných ohradách nakládají a vykládají velbloudy pomocí malých náklaďáků s jeřáby, v jiné ohradě je jen pár výjimečně krásných velbloudů a tak to pokračuje kam oko dohlédne a zbytek dojede autem. Fotíme, točíme a kocháme se touto podívanou. Asi po 30 minutách k nám přichází postarší Arab, který mluví jakž takž anglicky a vysvětluje nám, že většinu velbloudů, co jsme si fotili, tak to jsou velbloudi určení k porážce na maso, že ti hezcí, drazí, jsou v ohradách kousek dál a už nás tam vede. Opravdu krásná, zdravá, velká zvířata, ochočená a voňavá. Slyší na povel a vůbec se nebojí, nechají se drbat za ušima a dokonce nám dávají pusinky. Alespoň už teď ten rozdíl mezi jednotlivými zvířaty vidíme.
Z trhu jedeme do města Ushayquir, kde je původní vesnice z hlíny opět celá vystavěná znovu ve stejném stylu pro zachování budoucím generacím. Je to doslova labyrint uliček a člověk tu může bloudit několik hodin. My dobloudili k jedné otevřené kavárničce, dáváme si arabskou kávu a k tomu datle a připojuje se k nám průvodce, který nás provází mezi domy, ukazuje nám staré mešity, vede nás do bývalých škol, dokonce mlžeme vystoupat do hliněné věže a podívat se tak na vesnici z ptačí perspektivy. Ve městě trávíme asi 2 hodiny, načež jedeme až do hlavního města Ryiadh.

9.11.2022 - středa - Riyadh – pevnost Masmak fort, mrakodrapy Sky Bridge a Al Faisaliah

Dnes vycházíme z hotelu poněkud později, protože jsme si přispali. Ale máme na to nárok, když je plán celý den chodit pěšky po městě. Kroky nás vedou do pevnosti Masmak fort. Je to velká pevnost postavená z hlíny a slámy, která je čtvercového půdorysu se strážními věžemi v rozích. Je velmi hezky opravená a uvnitř se nachází zajímavé muzeum. A vstup je zadarmo. První část ukazuje na historii o tom, jak první král sjednotil kmeny a už přes 100 let se v Saudské Arábii neválčilo a v další části je muzeum a interaktivní ukázka arabské kávy. Ta je úplně úžasná a součástí je i ochutnávka. V poledne se vracíme skoro k hotelu a jdeme na oběd do jedné výtečné hospůdky.
Po jídle si dáváme hodinovou siestu, protože je venku neskutečné horko. Ve 14:30 Vyrážíme z hotelu na 10 km dlouhou trasu městem. Jo, zapomněl jsem dodat, že v jednom směru. Takže celkem 20 km. Jdeme na západ slunce do mrakodrapu Kingdom centre na takzvaný Sky Bridge. Výtahem jedeme do 99. patra této 302 metrů vysoké výškové budovy a zde se mezi dvěma věžemi této jedné budovy nachází 52 metrů dlouhý most, který je po obou stranách prosklený a z nějž je z obou stran nádherný výhled na město. Protože jsme tu chvíli před západem slunce, jsou i skvělé světelné podmínky. Výtahem opět jedeme dolů a jdeme se ještě podívat do jednoho mrakodrapu Al Faisaliah. Tohle je mrakodrap, který se zužuje do špičky ve které je zavěšená obrovská zlatá koule. Ta je ve skutečnosti třípatrovou panoramatickou restaurací. Už za tmy šlapeme kolem nasvícených výškových budov zpět k hotelu, ale ještě předtím jdeme na večeři do nám už známé hospůdky pro místní.

10.11.2022 - čtvrtek - Edge of the World

Dopoledne se jdeme projít primárně pro vodu k pevnosti Masmak fort, tu tedy nabíráme u mešity hned vedle a jdeme na takový pozdní brunch do naší oblíbené restaurace. Ve 13:00 vyklízíme hotel a jedeme na křižovatku z hlavní výpadovou silnicí, kde čekáme na Husseina, našeho nového místního kamaráda. Ten přijíždí velkým terénním autem a společně jedeme asi 130 kilometrů na západ od Rijádu do pouště k místu nazvanému Edge of the World. Už cesta tam je zážitek. Místy musíme překonávat dost náročné terénní vlny. Hlavně v místech, kde v období dešťů teče pouštní řeka. Takhle poušť je vyprahlá a plná ostrých kamenů. V poušti musíme jet okolo 30 kilometrů v každém směru. Nakonec přijíždíme ke zlomu tektonických desek a útesy, které padají kolmo dolů jsou dechberoucí. Padají do hlubiny přes 100 metrů. Trávíme zde asi hodinu pozorováním západu slunce a koukáním nedá nám to nevylézt si na nejvyšší skálu v okolí. Po západu slunce opatrně jedeme zpět. Cestou se ještě zastavujeme v zajímavé pouštní jeskyni. Po příjezdu do Rijáduve 23:00 se jdeme teprve navečeřet a procházíme místní obchody, kde se snažíme sehnat ingredience na arabskou kávu.