4.5.2023 – čtvrtek – přejezd do Vídně a odlet do Káhiry a následně do Nairobi v Keni

Máme štěstí, díky portálu na spolujízdu jsme se domluvili s řidičem, který jede v 8:00 od Ostravské radnice přímo na letiště ve Vídni. S Tuxíkem se před radnicí scházíme a bez problémů přijíždíme před polednem na letiště. Jdeme se odbavit a míříme rovnou do VIP lounge na oběd a drinky. Původní odlet v 15:30 se posouvá a nakonec odlétáme v 17:00 společností Egypt Air do Káhiry. Let trvá 3 a půl hodiny a díky zpoždění nemáme čas si Káhirské letiště užít. Prakticky jen přestupujeme z jednoho letadla do druhého. V obou letech dostáváme jídlo. Bohužel v nočním letu kolabuje jedna spolucestující a místo abychom se vyspali, tak je v letadle rozruch, světlo a pilot i letušky se snaží ženu v bezvědomí nějak udržet při životě až do přistání.

5.5.2023 – pátek – Nairobi a NP Masai Mara

V 5:00 procházíme pasovou kontrolou na letišti v Nairobi. Měníme si dolary na místní Šilink (je tu hodně směnáren a je třeba si projít, kde bude nejlepší kurz). Taky si kupujeme lokální sim kartu a vyrážíme z letiště ven. Původně chceme jet autobusem do centra, ale jeden místní taxikář nás ukecává a jedeme s ním. Během jízdy se domlouváme, že zavolá do jedné safari cestovky a domlouváme si cenu na následující tři dny. Vystupujeme v 5:30 u hotelu Jeffery, jdeme se na 2 hodiny ubytovat a po příjemných dvou hodinách v posteli jdeme na hotelovou snídani, Skromnou, ale zasytí.
Přesně v 8:00 nás vyzvedává majitel cestovky a nejprve jedeme vyřídit platbu. Z kanceláře vidíme nejvyšší soud Keni The Supreme Court of Kenya a 29 patrovou budovu Kenyatta International Convention Centre ve které sídlí každá firma nebo osobnost, která v Keni něco znamená. Po povinném papírování nasedáme do expedičního minibusu ještě s dalšími 6 lidmi a jedeme dlouhou cestu na západ. První zastávku děláme u Great Rift Valley. Na hraně strmého údolí, které vede napříč celým Africkým kontinentem a v daleké budoucnosti se přesně v tomto místě kontinent roztrhne na dva samostatné a ty se od sebe budou neustále vzdalovat. Tady děláme jen pár fotek a jedeme hned dál.
O 2 hodiny později zastavujeme na oběd, kde si sami nabíráme z bufetu, co chceme a kolik toho chceme. Po obědě pokračujeme k bráně do parku Masai Mara. Už cestou vidíme nějaká divoká zvířata včetně zeber. Těsně u brány se ubytováváme v takovém luxusnějším kempu Mitimingi Eco Camp. Máme asi 30 minut na to se ubytovat ve velkoprostorovém stanu, který stojí na betonové podestýlce a ve stanu je i WC a sprcha.
Po ubytování vjíždíme do národního parku a náš řidič Jeff ze společnosti Big Time Safaris s námi až do západu slunce jezdí po parku a velmi dovedně vyhledává zvířata, která stojí za to vidět. Samozřejmě nejprve vidíme jen kopytníky, jako zebry, antilopy, pakoně a žirafy, ale pak se daří vidět i šelmy. Park je plný zvířat a my přemýšlíme jestli to je tím, že ještě nezačala každoroční migrace, která tady bude cca za měsíc.
Do kempu se vracíme v 19:30 na večeři, která se podává formou bufetu. Po jídle jdeme brzy spát, protože internet stejně nefunguje a ve 22:00 vypínají elektřinu.

6.5.2023 – sobota – Safari v NP Masai Mara a jednou nohou do Tanzánie

Vstáváme brzy, protože Jeff chce, ať vidíme svítání uvnitř parku Masai Mara. Také zvířata jsou nejaktivnější, ještě před tím, než na ně začne pražit přímé slunce. Zvířata v parku naprosto nezajímá naše auto a řidič s námi vždy jede co nejblíž zvířatům, které nás zajímají. Taky je na vysílačce a ostatní auta aktivně říkají, co za zvěř kde je, takže Jeff podle toho uzpůsobuje program. Na to, že naše malá safari dodávka nemá ani náhon 4x4, tak naprosto neřeší cesty. Pokud je třeba někde jet, střihne to přes trávu i křoví, nebo přebrodí řeku. Zároveň je to taková hra na kočku a myš. V parku jsou rangeři, kteří se snaží, aby řidiči dodržovali od zvířat odstup, ale to bychom nic neviděli. Takže, když se z vysílaček ozve, že se blíží ranger, všechna auta se rozprchnou jak hejno vran do kterého střelí. To se naštěstí stalo jen několikrát.
Můžeme pozorovat stáda slonů, buvoly, kteří už vypadají, že se chystají migrovat, ale to je až za měsíc, několikrát vidíme lvy a lvice, hyeny, šakaly, pantera, geparda štíhlého a dokonce i vzácně viděného levharta. Do toho vidíme popásat se množství žiraf a nespočetná stáda býložravců. Potkáváme také vtipná prasata savanová (anglicky warthog), které proslavila kreslená postava zvaná Pumbaa z filmu Lví král. Odpoledne sledujeme jak se jeden levhart chystá k lovu, ale nakonec k němu nedošlo. Po chvíli z vysílačky slyšíme, že lvi ulovili buvola. Jedeme se podívat na lví hostinu. Lvice trhá velkému, již mrtvému zvířeti vnitřnosti a hyeny krouží okolo a čekají na zbytky. To je ta pravá divočina!
V parku jsme opravdu celý den. V jednom okamžiku se dostáváme i k řece ve které jsou krokodýli nilští a hroši. Kole, řeky jdeme pěšky s rangerem, který nám povídá právě o migraci, a že zvířata právě v tomto místě překračují řeku a lvi na ně už čekají. A najednou se ocitáme na hraniční čáře s hraničním kamenem s Tanzanií. Tady se park Masai Mara mění na Serengeti do kterého právě migrují v červnu zvířata. Všude cedule, že se nemá překračovat hranice a o to je to lákavější. Takže ano, šlápli jsme na území vedlejšího státu.
Do kempu se vracíme až se setměním. Po večeři místní krojovaní masajové ukazují své tance u kterých vyskakují vysoko do vzduchu při táboráku. Obsluha kempu si na něm pekla kozu a nám dali ochutnat výborná pečená játra. Večer už tak brzy spát nemusíme, proto si dáváme místní pivo sedíme u táboráku.

7.5.2023 - neděle - Masai Village, Nairobi a restaurace Carnivore

Vstáváme v 7:00 abychom stihli snídani a v 7:30 odcházíme vedeni masajským průvodcem do nedaleké masajské vesnice (Masai Village). Před vstupem do vesnice čekají připravení muži v tradičním červeném oblečení a tančí nám svůj tradiční tanec. Za námi je celkem velké stádo krav a vystoupení má atmosféru. Pak nám dávají nějaké barevné přehozy a tančíme spolu s vesničany. Na slunci je to celkem náročné, proto se přesouváme do vesnice, kde nám názorně ukazují jak rozdělat oheň roztáčením hůlky v dřevěném důlku. Sice to je dost namáhavé, protože u rotace hůlkou se střídají tři muži asi 6 minut, než vzplane plamínek, ale povedlo se jim to. Následuje prohlídka jejich obydlí, které je z dřevěných tyčí oplácaných hlínou. V každé mini chaloupce jsou 3 ložnice a kuchyň. Ale vše je velmi miniaturní. Kuchyň rovná se oheň na zemi a okolo malé zídky, aby se na ně dal postavit hrnec. Jinak tam je dost tma, horko a celkem zápach z ohně, protože ten má malý tah. V soukromém životě masajů platí, že čím je muž bohatší, což v praxi znamená, čím má víc krav, tím může mít více manželek.
Po této prohlídce ještě procházíme mini trh se soškami, maskami a různými cetkami a vracíme se do našeho kempu posbírat si věci a naším minibusem jedeme zpět do Nairobi. Cesta trvá docela dlouho. Ve městě jsme až po 17:00. Rozhodujeme se, že se taxíkem necháme zavézt k restauraci Carnivore. Ta je vyhlášená tím, že na ohni připravují skvělé maso a i pro nás některé exotické.
Jsme usazení u stolu, dostáváme hned polévku jako předkrm a za chvíli před nás staví patrový tác s omáčkami a saláty. Z kruhového ohniště uvnitř restaurace, kde se na kovových jehlách opékají velké kusy různých druhů zvířat, nám postupně ke stolu nosí ony jehly a z nich ukrajují výborné maso. Krom klasických vepřových žeber, jehněčí kýty, steaků nám servírují například masové koule ze pštrosa, popcorn z krokodýla nebo koule z capa. Zapíjíme to drinkem, který míchají přímo před naším stolem, který pak chutná podobně jako mojito a dáváme si i keňské pivo. Po několika hodinách jsme výborně najedení a taxi nás věže k našemu hotelu v centru.

8.5.2023 - pondělí - přelet na Diani Beach

V 7:00 dostáváme snídani v hotelu a taxi jedeme totálně ucpaným městem na malé letiště Wilson. Přijíždíme akorát na čas na check-in letadla společnosti Safarilink. Letíme menším vrtulovým letadlem na východní pobřeží do plážového města Diani Beach. Letadlo Tohle zvládá za 70 minut. Autobusem bychom jeli 9 hodin.
Přistáváme v 11:00 na malinkém letišti a z runwaye jdeme rovnou na parkoviště, kde si objednáváme Bolt za pár korun. Máme objednáno ubytování přímo u pláže v rezortu Flamboyant Diani Beach. Je to 3 km od letiště a hned po příjezdu jsme doslova nadšení. Krásný malý hotel v zahradě s velkým designovým bazénem přímo u pláže. Všude pohodlná lehátka. Vůbec není problém nás ubytovat takto dopoledne a obsluha je milá a usměvavá.
V hotelu se moc nezdržujeme. Bereme si jen plážový ručník a jdeme se projít po nádherné bíle pláži s jemným pískem. Voda je teplá a klesá pozvolna. Ptáme se místního a ten náš vede přímo do takové boudy, kde přímo rybář připravuje své úlovky. Ryby jsou chutné. Po jídle se jdeme ještě projít po pláži a trochu i do města, kde si nejprve kupujeme předraženou láhev vína a následně zjišťujeme, že místní rum vychází mnohem levněji. Tak bereme i ten. Po 10 km chození už se nám nechce pěšky a k hotelu jedeme Boltem. Odpoledne pak trávíme relaxem u moře či u bazénu. Na večeři jdeme do restaurace Kokkos, kde mají od každé kuchyně něco a my si dáváme výborné indické jehněčí curry.

9.5.2023 - úterý - Diani beach

Poprvé nemusíme spěchat a vstávat. V 8:00 jdeme na skvělou hotelovou snídani podávanou venku u bazénu. Po jídle je třeba trochu vytrávit u bazénu. Ale nezahálíme celý den. Před polednem běžíme bosí po pláži 11 km. Cíl je záchranná stanice opic Colobus Conservation. Už cestou potkáváme několik volných opic a máme je i přímo na hotelu, takže dovnitř, kde jsou opice klecích, nejdeme. Běžíme zpět k hotelu a nějakou dobu plaveme v moři. K večeru se jdu projít na večeři do vegetariánské restaurace Africarte. Tady podávají etiopskou kuchyni.

10.5.2023 - středa - Diani beach, přelet do Nairobi

Dopoledne trávíme v okolí hotelu. Ve 14:00 odcházíme a v klidu ty 3 km na letiště. Tady nám ručně vypisují palubní vstupenky a chvíli čekáme na to, než přiletí naše malé vrtulové letadlo. Let trvá hodinu a přistáváme na letišti Wilson v Nairobi, kde nás už čeká náš osobní řidič. Veze nás do kanceláře Big Time Safaris abychom se domluvili na zítřejším programu. Řidič nás následně veze do nedalekého levného hotelu. My si na ulici kupujeme jídlo sebou za pár drobných a je ho hodně a je výborné. Z ohledem na zítřejší vsávání jdeme brzy spát.

11.5.2023 – čtvrtek – NP Nakuru a NP Hell’s Gate na kole a přesun na letiště do Nairobi

V 5:00 nás vyzvedává od hotelu řidič. Jedeme 2 hodiny na severozápad ke vjezdu do národního parku Nakuru. Na bráně platíme vstupné, které je pro cizince 60$ a jedeme nejprve k jezeru Nakuru, kde pozorujeme velká hejna plameňáků, pelikánů a několika druhů čápů. O kousek dál je stádo buvolů. Ale ani pro jedno tu nejsme. Do tohoto parku jedeme, abychom se pokusili najít a vidět nosorožce bílé a černé. Nakonec se daří obojí. Větší nosorožci bílí spokojeně a nerušeně spásají trávu, kolem nich pobíhají zebry. Bílý nosorožec (Ceratotherium simum) je největší z pěti žijících druhů nosorožců. Jejich jméno je odvozeno od afrikánského slova "wyd", což znamená široký, a neodráží skutečnou barvu jejich kůže. Mají široká ústa, která jsou přizpůsobena pastvě trávy. Těch tady vidíme víc.
Černého nosorožce (Diceros bicornis), který je menší než bílý nosorožec, ačkoli je stále velký a mohutný, vidíme jen jednoho. Jejich jméno pochází z afrického slova "brow", což znamená dvojitý roh, odkazující na dva rohy na hlavě. Mají dlouhý a zakřivený horní ret, který používají k pastvě listů a výhonků stromů.
Nakonec se jedeme podívat na žirafy Rothschildovy. Ty jsou oproti žirafám masajským, které jsme viděli první dny, o dost menší, ale mají krásně zbarvenou srst.
Z tohoto parku jedeme zpět směrem na východ k jezeru Naiwasha, ale do NP Naiwasha nejedeme. Náš cíl je NP Hell's Gate. Cestou nás řidič bere do jedné místní stravovny. Rozuměj šopka z vlnitého plechu ve které na ohni připravují jídlo pro místní. My si dáváme cizrnovo fazolovou polévku s nakrájeným chapati, který zastupuje v polévce nudle. Za málo peněz hodně dobré jídlo.
Dva kilometry od brány do NP Hell's Gate vystupujeme z auta, půjčujeme si horská kola, která jsou ve velmi žalostném stavu, ale jedou a jedeme na 20 km dlouhou projížďku do parku. Po široké kamenité cestě pomalu šlapeme zajímavou krajinou. Po stranách jsou vysoké skalní stěny, které vypadají jako čedičové sloupy, ale je to jiná hornina. Kolem nás se pasou antilopy, zebry a dokonce i žirafy. Taky na nás zvědavě pokukují opice. Po 10 km jsme u vstupu do soutěsky Hell's Gate, ale všude jsou nápisy, že se do soutěsky nesmí. Samozřejmě se hned vynořuje průvodce, který nás do soutěsky, i přes zákaz, bere. Soutěska je oficiálně zavřená od prosince, kdy blesková povodeň spláchla nějaké turisty. Dnes tu není voda žádná. Vysoké zdi soutěsky vyhlodané vodní erozí v různě tvrdých vrstvách podloží vytvořily zajímavou přírodní dekoraci. Stěny jsou plastické a soutěska se kroutí všemi směry. Je sranda jít s průvodcem, který se plíží jak partyzán. Hlavně v místech, kde by na nás mohlo být shora vidět. To dokonce musíme běžet. Ale prohlídka kaňonu dopadla zdárně a na jednom místě musíme použít lano, abychom zdolali kolmou stěnu na vrchol. Pak se ještě jdeme podívat na vyhlídku na údolí.
Na kolech se vracíme zpět k autu a v 17:00 vyjíždíme do Nairobi. Řidič nás veze přímo na mezinárodní letiště. Naše letadlo letí sice až ve 4:00 ráno, ale tím, že máme vstupy do salónků nám čas ubíhá velmi rychle. Na první 3 hodiny jdeme do salónku Turkish Airlines lounge, který je skvělý. Dáváme si příjemnou sprchu a následně výborné jídlo mezi kterým nechybí ani měkoučké jehněčí kousky, jasmínové kuře, nebo smažené trojúhelníčky plněné masem samosa. K tomu prakticky neomezený výběr alko i nealkoholických nápojů. Tyto první 3 hodiny utekly velmi rychle. Naštěstí to není jediný salónek na letišti. Vstupy do salónků jsou většinou omezeny na 3 hodiny pobytu a tady na to hrají. Přecházíme o pár desítek metrů po terminálu a jdeme do druhého lounge Aspire Nairobi. Tady je nabídka poněkud skromnější i prostor k sezení je menší. Ale takto o půlnoci tu už není moc lidí a něco na zub i na pití tu mají taky.