22.5. 2015 - pátek - do Brna a zpět přes Ostravu až do Varšavy
V 9:00 nabaleným autem vyjíždím směr Brno, ale protože vím, že mí kamarádi Pepa a David s Martinou nebudou připraveni dřív, jak v 18:00 k odjezdu, beru to přes Odry, kde v rozkvetlé přírodě chodím po Oderských Vrších a sbírám kilometry, výhledy a cache. Ve 14:00 už jedu přímo do Brna a odevzdávám své auto do servisu, kde mě vyzvedává Pepa a Marcela. U nich doma finišujeme poslední přípravy na náš odjezd na dlouhou cestu přes Polsko, Bělorusko, Lotyšsko, Estonsko a Litvu. Povedlo se vyjet jen s 50 minutovým zpožděním a jedeme do Uherského Hradiště. Tam na benzínce přesedáme do Davidova auta, přehazujeme věci, kterých je tolik, že je musíme mít i pod nohama, a jedeme bez zastavení až před Varšavu. V lesíku nacházíme plácek pro stany a ve 2:00 jdeme spát. Já spím v autě.
23.5.2015 - sobota - Varšava
Vstáváme v 7:00 a zjišťujeme, že jsme spali mezi rybízovým polem. Jedeme směr Varšava, jen se zastavujeme u zámku Pałac Radziejowice, kde je krásná zahrada. Počasí se z deštivého během dne mění na krásné. Během cesty na Varšavu se zastavujeme na projížďku na koloběžkách v parku, kde je hrob padlých vojáků. Za zmínku stojí také zastávka u Wilanovského jezírka, které je zrovna v plném květu. Než se dostáváme do centra, jedeme se projet na koloběžkách po hrázi okolo Wisly v oblasti reservace s písečnými ostrovy. V centru Varšavy je možnost o víkendech parkovat zadarmo, což využíváme. Dáváme si zde večeři a procházíme si centrum tohoto hezky zrekonstruovaného města. Ve městě je neuvěřitelné množství kostelů a všude jsou právě svatby. Krom kostelů vidíme i dům, kde se narodila Marie Curie Sklodowská, prezidentský palác, morový sloup, městské hradby. Den se chýlí ke konci, a proto jedeme kousek mimo centrum na jih, kde máme objednáno ubytování. Večer hrajeme karty a popíjíme víno. Idylka.
24.5.2015 - neděle - Na sever do Běloruska
Vstáváme v 7:00 a po snídani vyjíždíme severně z města. Je hezké počasí a okolo Wisly vede cyklostezka k zámku v Jablonnie. Na koloběžkách tuto cyklostezku projíždíme a v polovině je i hezká hospůdka s čepovaným pivem a o chvíli dále je možné vlézt do Wisly. Což také dělám. Voda je už v pohodě. Přijíždíme do Jablonnie, kde je hezký zámecký park i samotný zámek. Odtud již pokračujeme po dálnici a sjíždíme se jen podívat nejprve do města Ostrow Mazowiecka, kde mají dominantní cihlový kostel a dále jedeme do města Zombrow (Zubrov). Poslední zastávkou před hranicí do Běloruska je město Bialystok, kde opět navštěvujeme místní kostel. Tedy, mysleli jsme si to. Před výjezdem na dálnici náhodou objevujeme místo Świenta woda, kde je neuvěřitelné množství křížů, které zde zanechávají poutníci. Také je zde vysvěcený pramen o kterém se tvrdí, že má zázračné účinky. Odtud jedeme již rovnou na hranice do Běloruska. Tam jsme si užili srandy, když těch kontrol je tolik. Hlavně v odpovědí na to, kolik máme celkem zavazadel. Necháváme si poradit celníkem, když po otevření kufru od auta na něj kouká hromada bot, koloběžky, igelitky s jídlem a další propriety, se celník začne smát a píšeme počet ks zavazadel 20. Druhý problém nastává, když projíždíme hranice, u posledního okénka nezastavujeme a za chvíli nám vojáci přikazují návrat, což činíme protisměrem. I přesto, že jsou hranice prázdné, nám trvá přes hodinu vybavit všechny formality, aby nás pustili dále. Do Grodna přijíždíme, když jsou sluneční paprsky před západem slunce a město je velmi hezké. S paní, co nám půjčuje byt procházíme prakticky celé město tam a zpět kolem katedrály a po hlavních ulicích, kde se nachází i socha Lenina a plane věčný oheň. Po ubytování se jdeme najíst do místní restaurace a začínáme s koštováním místní vodky. Po pár testech soudíme, že je třeba zajít do jiného lokálu, kde hraje i živá místní hudba. Tam pokračujeme v testování na konci večírku konstatujeme, že nejlepší vodka je i ta nejlevnější. Zolotaja. Hodně po půlnoci se jdeme vyvětrat k řece k piedestalu na kterém je vztyčen tank.
25.5.2015 - pondělí - Grodno a hlavní město Litvy Vilnius
Ráno se vstává těžce, ale zvládáme to. Za denního světla se jdeme projít po centru města, k soše Lenina, opět k věčnému ohni, kolem sešlé budovy divadla kolem nového zámku až ke starému hradu, který zrovna opravují. Poté již jedeme na hranice s Litvou. I zde nás chvíli zdržují, ale nakonec vjíždíme opět do Evropské Unie. Po cestě se zastavujeme sem tam u nějakého zajímavého kostelíku, nebo památníku, ale našim cílem je hlavní město Litvy: Vilnius. Toto krásné historické město zkoumáme na koloběžkách a co budova, to skvost. Začínáme výhledem na město z kopce, kde se tyčí tři kříže a je nejvyšším bodem města. Pod námi vidíme i zříceninu hradu Gediminas, což je naše další zastávka. Pak to bereme kolem prezidentského paláce přes katedrálu a kolem spousty kostelů a hezkých budov. Prostě projíždíme celé město až do večera. Stavujeme se do restaurace Alaus Namai. Je to speciálka na místní pivo, které zde zkoušíme a dáváme si i pivní polévku a jehněčí klobásky. Po dobrém jídle chvíli pozorujeme přelet horkovzdušných balónů nad městem a jedeme se ubytovat do hotelu.
26.5.2015 - úterý - cesta do Lotyšska a Riga
Po snídani, která je součástí ubytování, vyjíždíme severně. První zastávka je 25km nad Vilniusem v Europarku, kde jsou v přírodě zasazeny velké sochy od umělců z 27 světa. Dvě sochy jsou zde i z Česka. Po prohlídce zajímavého (ne moc vkusného) moderního umění, kde je i například největší socha z televizních obrazovek zapsaná v Guinessově knize rekordů, pokračujeme okolo hezkého kostela Karvys a přes Panevéžio malünai, zrekonstruovaný větrný mlýn až na hranice s Lotyšskem. Jelikož jsme v EU, tak nebýt cache na hranici, ani nevíme, že už jsme v dalším státě. Pořád prší, tak se moc nezdržujeme a jedeme do centra Rigy nejprve na komisariát, kde pro nás mají mít připravena povolení ke vstupu do příhraničních oblastí z Ruskem a Běloruskem a následně na velmi dobré jídlo v hospůdce v centru. Tam si objednáváme ubytování, které je cca 4 km jižně od centra. Po sprše jdeme pěšky kolem uměleckých děl do starého města, které si procházíme již za tmy. Spousta kavárniček a klubů všude nás také zlákalo do jedné mexické na tequilu.
27.5.2015 - středa - trail nad Rigou a kolem moře do Estonska do Tallinnu
V 8:00 vyjíždíme kousek nad Rigu na sever a v lokálním obchůdku pořizujeme snídani, kteoru přímo na kapotě auta konzumujeme. Následně si procházíme lesopark Mezaparka. Nachodili jsme 12.5 km. Park těsně sousedí s místní zoo. Pokračujeme na sever k moři na pláž Lilaste, kde pod borovicemi u prázdných písečných pláží obědváme ze zásob a alespoň po kolena lezeme do moře. Je studenější, než ta řeka ve Varšavě. Za pár kilometrů přejíždíme hranice do Estonska. Zastavujeme u zříceniny kostela Jelgavkrasti a pak mě Pepa posílá vylézt na slušně vysoký stožár u zálivu Salacgriva, kde je ze shora slušný výhled. Při cestě na sever máme zajímavou zastávku u rašeliniště Rannametsa, kde je vytvořený dřevěný chodník a rozhledna. Velmi zajímavá krajina a tento přes 2 km dlouhý okruh si procházíme. Ještě jeden hezký kostel Tahkuranna kirik, jedna zajímavá cache z elektro skříně a procházka po historickém městě Parnu a jsme v Tallinnu. Ubytováváme se a ve 20:30 za plného denního slunce jdeme do historického centra. Některé budovy vypadají, že byly postaveny ve středověku, ale vše je krásně upravené. Dáváme si zde vynikající večeři (pomalu pečené jehně a další dobroty) a slunce prakticky zapadá až před půlnocí. To je zhruba čas, do kdy se městem procházíme a fotíme nasvětlené kostely.
28.5.2015 - čtvrtek - trail od západu na východ po Estonsku
Balíme věci a stáčíme se pomalu k návratu. Projíždíme Tallinnem za denního světla a stavíme u vypáleného kostela v Kiia. Přijíždíme až k moři v místě Meremoisa telkimisala, kde s Davidem skáčeme do chladivého Baltu, ale přežít se to dá. Pak jedeme na start stezky LVT, což je trasa kopírující starodávnou stezku Čtyř králů která začíná u kláštera ve městě Padise. Já se snažím většinu trasy jet na koloběžce, což se jeví jako skvělý dopravní prostředek na většinu trasy. Snad jen o něco lépe by to jelo na kole. Projíždíme vesnicí Varbola a v noci se snažíme ubytovat ve vesnici Rapla. U zavřeného místního baru posedává místní omladina a z dotazu, kde je tady možnost ubytování, se vyklubalo pozvání chvíli posedět a bavit se. Zajímavý způsob konverzace, protože někteří uměli dobře anglicky a jiní zase rusky, takže multijazyková zábava. Po půlnoci jedeme k doporučenému guesthouse, ale nikdo nám neotvírá, tak se vracíme do lesů a stavíme stany.
29.5.2015 - pátek - pokračování trailu do Paide a přejezd do Rigy
Ráno zjišťujeme, že jsme si postavili stany na místní střelnici. S tím, že Pepa si ustlal přímo před terči a David s Martinou spali v odpališti. Já spal v autě, takže v klidu. Opět stojím na koloběžce a ukrajuji další kilometry trailu. Během dne několikrát prší. Zastavujeme se v krasové oblasti (největší v Estonsku) Kuimetsa maastikukaitseala a procházíme se zdejším propadáním. Je třeba dojet až do historického města Paide, kde sídlili i templářští rytíři ve svém hradu. Dnes jsou zde z tohoto hradu zachovány pouze rozvaliny a zrekonstruována z jedna z věží. I tak hrad působí majestátně. Místo si rytíři vybrali dobře. Paide totiž leží v samotném středu Estonska a do všech správních měst je to plus, mínus 100 km. Po prohlídce hradu a přilehlého parčíku již jedeme nejkratší cestou do Rigy. I tak cesta zabírá přes tři hodiny. Ubytováváme se ve stejném hotelu (Happy hotel) jako minule.
30.5.2015 - sobota - MRPT trail, Šiauliai hora křížů a přejezd do Varšavy
Vstáváme v 9:00 a jedeme kousek severně nad Rigu vyzvednout Pepu, který se celou noc toulal po místním lese a hledal cache na trailu Mega Riga Power Trail (MRPT). Celková trasa činí asi 50 km a za celou noc urazil tak 2/3. Jedeme mu naproti po písečných cestičkách skrz borovicový les, které se chvílemi mění v písečné duny. Po čase nabíráme do auta i Pepu a off road terénem, kde pro překonání vodního příkopu stavíme provizorní mostek z klád abychom se dostali na cestu do Šiauliai v Litvě. Původně místo, kde lidé začali vztyčovat kříže za své blízké padlé při rebeliích, následně i za lidi z války a nakonec během komunistického režimu. Toto místo se postupně stalo poutním a a světově známým místem. Spousty křížů různých tvarů i materiálů jsou nahuštěny na místním kopečku. Chvíli si to zde prohlížíme, ale čeká nás dlouhá cesta až do Varšavy, takže se cestou moc nezdržujeme. Jen na oběd, kde si dáváme místní specialitu studenou řepnou polévku se zakysanou smetanou a k tomu podávané pečené brambory a bramborové placky plněné masem. 777 km cesty do Varšavy je fakt dlouhých. Ty nám dělí jen zastávky na jídlo.
31.5.2015 - neděle - Varšava, Čenstochová a cesta domů
Pepu odvážíme za město do lesa na túru a my se vracíme do centra. Vykládáme koloběžky u židovského muzea holokaustu a projíždíme se asi hodinu okolo pamětihodností, kašen a kostelů. V poledne vyzvedáváme Pepu a jedeme na jih do dalšího hezkého polského města Czenstochowa. Kousek od města je poutní místo Jasná Gora. Krásný klášter s křížovou cestou obehnaný hradbami. Zrovna se konají nešpory (pravidelná podvečerní modlitba) a krásné vyzdobená kostelní loď zní tóny hudby a zpěvu. Po prohlídce tohoto působivého místa se přesouváme do centra, kde se konají evropské závody v akrobatické jízdě na kolech. Sledujeme lety (i pády) borců, ale čas tlačí a cesta do Brna dlouhá. Tu již absolvujeme prakticky bez zastávky a jedeme až do 21:00.
