7.10.2012 - neděle - dlouhý let na Srí Lanku
Vstali
jsme s Pavlem okolo 7:00, skočil jsem do obchodu koupit ještě nějaké
mňamky na cestu a chtěl si koupit Keeny sandále na cestu. Bohužel v
Praze dělají až od 10:00, takže boty nebyly.
V 10:00 Už jsme byli na cestě na letiště. Pak volá bratranec Marek, že
je třeba mít online koupená víza, což zajišťuji přes tablet na letišti a
než ve 12:00 odletíme do Abú Dhabi, tak mám pro všechny víza na mailu.
Marek klasicky přichází na letadlo těsně před odletem. Po 5 hodinách
letu přistáváme v Emirátech, kde je jen hodina na přestup do dalšího
letadla, které nás dostává do města Colombo na Srí Lance.
8.10.2012 - pondělí - Golden budha, Rock temple, Sigiriya stone a Anuradhapura
Do
Colombajsme doletěli o hodinu později, než jsme měli, ale nevadilo. Už
na letišti jsme vyměnili na Rupie a vyrazili tuk-tukem nejprve na vlakovou zastávku, ale vlak nejel včas, tak jsme kombinací několika autobusů, které tady jezdí jak šílené, dojeli nejprve ke Golden Temple, kde na střeše sedí 30 metrů vysoký budha. Mimochodem největší sedící na světě. Po prohlídce jsme s Markem vyšlapali
spoustu schodů k Rock temple. Po cestě jsme vyfotili opičí rodinky.
Tento chrám je zvláštní tím, že je pod pískovcovým monolitem vydlabán ve
skále. V horku jsme opět sešli dolů a jeli dalším autobusem k mega balvanu Sigiriya stone. Tentokrát na horu nešel Marek, ale jen já a Pavel. Okolo hory i na hoře jsou zachovalé
zbytky megalomanských staveb starých 1500 let. Tehdejší král si tu
nechal vybudovat rozsáhlý lázeňský komplex a na vrcholu zimní palác.
Cesta vedla po příkrých schodech. Po hodinové túře jsme došli na další
autobus, který nás s přestupem zavezl do města Anuradhapura. Zašli jsme
si na pečenou rýži s curry kuřetem, ubytovali se a mrtví padli do
postele.
9.10.2012 - úterý - Anuradhapura nejstarší strom, chrámy, Kandy
Vstali
jsme v 9:00, dali si na snídani čaj a nechali se tuk-tukem dovézt i
nejstaršímu posvátnému stromu Sri Maha Boghi, který byl vysazen 250
let před Kristem. Zrovna jsme přišli v době bohoslužeb, takže tu bylo
spousta věřících v bílém a pár holohlavých mnichů a mnišek v barevném.
Prohlídli jsme
si také nedalekou bílou stupu Ruwanveli Saya, která je zdobená
plastikami slonů v životní velikosti. Odtud nás ještě tuk-tuk zavezl k
nedaleké červené stupě Jetavanarama Dagoba, kterou jsme jen vyfotili a jeli na autobusák. Odtud nás malý autobusek zavezl do města Kandy. Jeli jsme až
do 16:00.
V Kandy jsme zašli na jídlo a vyšlapali asi kilometr do kopce
odkud byl krásný výhled na údolí v němž je dominantní jezero. Bohužel
trochu poprchávalo a viditelnost nebyla úplně nejlepší. Došli jsme zpět
na autobusák, dali si hrst rýže a jeli dalším autobusem do města Nuwara
Elya. Našli jsme si ubytování, naplánovali další cestu a šli spát.
10.10.2012 - středa - Konec světa, Haputale továrna na čaj, Elle a Arugam bay
Museli
jsme vstávat už v 6:00, protože dnes jsme toho chtěli stihnout opravdu
hodně. Tuk-tuk nás zavezl 34 km daleko a cca 2200 metrů vysoko do parku Horton, který je spíše známý pod názvem Worlds end - Konec světa. Dali jsme si takový poloklus k 870 metrů skoro
kolmé stěně a v 10:00 už jsme zase seděli v tuk-tuku, který nás dovezl
na lokální vláček jedoucí max 30 km v hodině mezi srázy porostlými
čajovníky. Jeli jsme třetí třídou, abychom zažili tu správnou atmosféru. Vystoupili jsme ve vesnici Haputale a ještě 11 km
se svezli k továrně na čaj kterou zakládal sir Lipton.
Prošli jsme si
celý výrobní proces od donesení čerstvých lístků až po finálně zabalené
balíky čaje. Mikrobusek nás zavezl zpět do vesnice, dali si oběd a ve
14:09 nám jel další lokální vlak do městečka Elle. Tady jsme se vůbec
nezdržovali, jen jsme přestoupili do autobusu do města Wellawaya. Další
přestup na autobus a nakonec tuk-tuk a už za tmy se ocitáme ubytování
asi 20 metrů od pláže v Arugam Bay v rákosové chýši. Dali jsme si tady
místní a kupodivu dobré pivo.
11.10.2012 - čtvrtek- Arugam Bay
Konečně
jsme se mohli trochu vyspat. Vstali jsme před 10:00 a vydali se po
pláži nejprve přes jeden klášter, který jako jedno z mála míst, přečkal
ničivé tsunami v roce 2004. My mohli pokračovat další 4 kilometry v plném slunci až na
místo Crocodille rock. Kilometry pláží a jen my. Po cestě vidíme rybáře
při práci. Na tom krokodýlím kameni, což je pískovcový monolit čnící nad
mořem a krajinou.
Nahoře vidíme hezky do krajiny a najednou vidíme dva
slony docela kousek a stádo buvolů opodál. Celou cestu
jsme šli bosí, což v téhle výhni nebyl nejlepší nápad. Písek žhnul.
Původní plán byl dojít ještě dál, ale protože jsme už skoro začínali
vonět, jak jsme byli upečení, otočili jsme to zpět, zašli si na
grilovaného tuňáka a šli
k naší chaloupce u vody. Plavání a pivo bylo jako první pomoc proti
úpalu a asi to zabralo. Večer jsme si zašli na indickou večeři chappati,
curry brambory a pikantní kaši. Nosili na stůl pořád přídavky až už
nikdo nemohl.
12.10.2012 - pátek - Arugam a přesun k jezeru Tissa
Dopoledne
jsme se prali s vlnami v moři, pak si zašli na snídaňo-oběd a vyrazili
různými spoji na jih ostrova k národnímu parku, kde chceme jet zítra na
safari. V 19:00 na nás u autobusu čekal jeep, který nás odvezl k jezeru
do hotelu. Na večeři jsme si dali smažené ryby, hranolky a vařenou
zeleninu, domluvili se na odjezd druhý den a šli spát brzy.
13.10.2012 - sobota - Safari v Tissa
Vstali
jsme už ve 4:45, protože v 5:00 pro nás přijel průvodce s jeepem a jeli
jsme na safari do parku v Tissa. Viděli jsme krokodýly, leguány, divoká
prasata, vodní buvoly, slony a slůňata, tukana, tisíce čápů na
stromech, pelikány,
orla, opice a další zvířata. Safari trvalo do 12:00, kdy jsme
nastoupili do autobusu a jeli do přímořského koloniálního města
založeného Holanďany Galle.
Tady jsme se pořádně nadlábli grilovaných
ryb s gratinovanou zeleninou, zákuskem a dali si čerstvý juice z passion
fruit. Pak jsme se prošli po staré pevnosti až k majáku. Občas se
najdou blázni, co z
hradeb pevnosti skáčou do mělkého skalnatého moře. My viděli jak se tam
někdo připravuje, ale skok jsme neviděli. Nechali jsme se autobusem
odvézt do 4 km vzdálené vesničky Unawatuna, která je u poklidné pláže
obklopena ubytováním. My si našli ubytko v rodinném domě u velmi úslužné rodiny, dali si sprchu a šli na pár piv do baru na pláži před kterým měli rozdělaný oheň.
14.10.2012 - neděle - Unawatuna
Vstali jsme okolo 9:00, zašli si zaplavat a mezitím nám místní připravili skvělou snídani ve formě mnoha ovoce a palačinek plněných kokosem.
Protože už ráno bylo okolo 30 stupňů, rozhodli jsme se největší vedra
přečkat u vody. Na 15:00 jsme si zašli k nám do ubytování White house na
indický vydatný oběd
a po jídle vyrazili hledat rybáře co loví ryby z tyčky zabodnuté v moři
a oni sedí na té tyči. Povedlo se, našli jsme nejprve jednoho chlápka
sedícího na tyči ve vodě a chytajícího sardinky. Po 15 minutách focení a
pozorování k nám rybář doplaval a trochu nám osvětlil, že dnes moc
fouká a je tedy obtížný lov. Za odpoledne nalovil 42 sardinek, které na
výkupu prodá za 5 rupií jednu (tedy 1.5$ za celé odpoledne práce).
Jakmile se setmělo, přejeli jsme k pláži Hikkadawa, našli ubytování a
chtěli ještě někam zajít zapařit. Vyšli jsme z hotelu, ale všude už bylo
mrtvo.
15.10.2012 - pondělí - důl na moonstones, želví farma a cesta na letiště
Dopoledne
jsme využili poslední možnost koupání, dali jsme si snídani ve formě
rybí polévky a strouhaného kokosu s chilli a vyjeli do nedaleké skořicové plantáže, kde se specializují na maceraci skořicového oleje z listí a taky tam mají důl, ve kterém se těží
drahokam měsíční kámen. Prošli jsme si dolem, brusírnou a omrkli
finální šperky a jeli zase kousek dál. Zastávka na cestě do Colomba
byla na želví farmě, kde vykupují želví vajíčka a dohlížejí, aby se z
nich vylíhly malé želvičky, které se vypouštějí do moře. Protože začalo
pršet a už nepřestalo, jeli jsme autobusy přes hlavní město Colombo do
Negomba. Zašli jsme si na pizzu a poslední 3 kilometry na letiště došli
pěšky. Na letišti bylo dost času, protože nám to letělo až ve 4:30 ráno.
Koukali jsme na filmy a čas tak utíkal rychleji.
16.10.2012 - úterý - dlouhá cesta domů
Ve 4:30 ráno jsme nastoupili do letadla. Díky tomu, že jsme jeli
pořád na západ, bylo pořád málo hodin. V 7:30 jsme přestoupili v Abu
Dhabi na druhé letadlo do Prahy. I přes mírné zpoždění na odletu to
pilot dohnal a ve 14:30 jsme už byli v Praze. Pak nastaly fofry, protože
jsme chtěli stihnout vlak, co odjížděl už za hodinu. V kanceláři jsme
fofrem sebrali věci a vlak stihli. Díky výlukám jsme nabrali slušné
zpoždění.