16
Evropa > Španělsko, Gibraltar > Gibraltar a východní Španělsko (6.6. - 11.6.2019)

Dobrodružná cesta z Ostravy k Gibraltaru

6.6.2019 – čtvrtek
Ve 12:15 má jet vlak z Ostravy hl. n. Jede až ve 12:30 a hlásí, že na trase jsou další výluky. Ve Svinově ke mně přistupuje František a jedeme do Prahy. Kousek před Prahou vlak zastavuje a nabíráme další zpoždění. Už začínáme být notně nervózní. Po příjezdu na hlavní nádraží v Praze jdeme rovnou na autobus AE, protože podle jízdního řádu má být o dost rychlejší, než to jet metrem a pak 119. Autobus jede prakticky hned, ale Praha je zasekaná dopravní špičkou. I tak nám řidič s jistotou v hlase říká, že do 17:05 (v 17:15 máme mít už nástup do letadla) na letišti budeme. Takže nervózně pokukujeme po hodinkách a když vidíme jak se kolony posunují pomalu. Do toho přichází průtrž mračen, cesty se mění v řeky a řidiči menších aut ještě zpomalují. Kousek za Dejvicemi se autobus rozjíždí jako střela a stokilometrovou rychlostí rozráží masy vody (která teče i do autobusu, protože ten moc netěsní) a předjíždí jedno auto za druhým. Je17:00 a jsme na letišti. Vybíháme do terminálu, probíháme odbavovací halu rovnou na odletovou bránu, kde stejně ještě 30 minut čekáme. Ono i to letadlo má totiž zpoždění. Pro jistotu kontroluji voucher na pronajaté auto v cílové destinaci a nestačím se divit. Při objednání jsem měl nastaveno neomezené kilometry, ale na voucheru je napsáno, že máme limit 60 km denně. To nám rozhodně stačit nebude, proto operativně objednávám u jiné společnosti jiné auto bez limitu.
Letíme letem ČSA do španělské Malagy. A vystupujeme z půlhodinovým zpožděním ve 22:00. K půjčovně aut nás vezou autobusem a chvíli trvá, než si auto přebereme a pořádně zkontrolujeme. Půjčili nám skoro nové Fiat Tipo. S dieselovým motorem! To jsem za celou cestovatelskou dobu nezažil, proto to zmiňuji. Jedeme 120 km na jih kousek před hranice s Gibraltarem. Parkujeme na hezké vyhlídce Mirador del Higuerón odkud je hezky vidět svítící Gibraltar se svým charakteristickým skalním masivem The Rock. Na vyhlídce je relativní klid, proto si František nafukuje karimatku, leze do kufru auta, kde spí. Já si sklápím sedadlo spolujezdce, lezu do spacáku a bez problémů spím až do rána.

Gibraltar a Malága

7.6.2019 – pátek
V 8:00 balíme naše dočasné spaní, fotíme gibraltarský The Rock, který máme jako na dlani a sjíždíme dolů. Je 9:00, ale obchody jsou pořád zavřené, takže nám nezbývá, než zaparkovat auto kousek od hranic s Gibraltarem a jít hladoví do Gibraltaru pešky. Kousek před hranicemi, v zóně, která není označena ani modrým ani žlutým pruhem, parkujeme auto, balíme si batůžky a přes hranice přecházíme relativně rychle, i přesto, že pěšky přes hranice přechází stovky a stovky pěších. Kontrola probíhá tak, že člověk vytáhne v chůzi občanku a mávne ji úředníkovi na španělské a pak i na gibraltarské straně před nosem.
Vstup do Gibraltaru po zemi je jen jeden, protože Gibraltar je úzký poloostrov. Gibraltar má své vlastní letiště, kde runway museli vytvořit náspem do moře a jediné místo je hned u hranice, takže je zde unikát, kdy člověk přejde hranici a pak musí přejít celou letištní plochu. Když zrovna přistává nebo vzlétá letadlo (viděli jsme obojí), tak se jednoduše zastaví auta a chodci na obou stranách dráhy a počká se, až letadlo provede svůj manévr.
Procházíme historickým tunelem, který byl dlouho jediným pozemním vstupem do Gibraltaru a jdeme rovnou do národní rezervace Upper Rock. Platí se zde vstup, ale až od 9:30. Je chvíli po deváté. První platební brána je u Moorish Castle, obranný hrad, který postavili ještě muslimové už roku 711 a prošel mnoha rekonstrukcemi i bitvami. Dokonce je vidět díra v jednom rohu věže po kouli z katapultu. Čekáme na pokladníka a mezitím si hrad prohlížíme.
Pokladník přichází a říká, že můžeme jít zatím bez placení. Stoupáme serpentinami na skalní masiv, procházíme kolem vstupů do tunelů, které byly hloubeny za Druhé světové války a první vyhlídku Princess Caroline‘s Battery. Je odtud vidět prakticky celý Gibraltar. Na vyhlídce stojí jedno z mnoha vojenských děl. Pokračujeme k další vyhlídce u tunelů z doby velkého obléhání (The Great Siege Tunnels). Ale na vyhlídku nás nechce pustit jeden starý makak. Ale za chvíli vyklízí pole a my můžeme sledovat přistávací dráhu doslova z ptačí perspektivy. Pokračujeme stále vzhůru až k horní stanici lanové dráhy. Ta je obsypaná spoustou drzých opic makaků. Člověk si na ty prevíty musí dávat pozor. V kavárně s vyhlídkou si dáváme kávu a čaj a trochu odpočíváme.
Když chceme jít dále po hřebeni, jsme zastavení další výběrčí budkou a tentokráte se již placení vstupu do parku nevyhneme. Nevadí, za těch 5 Liber to stojí. Jo, v Gibraltaru se mluví anglicky, jezdí normálně vpravo a platí britskou Librou, protože Gibraltar Británii patří. Jdeme se projít po skleněné vyhlídkové lávce Skywalk, ale je vtipné, že jedna skleněná podlážka je prasklá. Asi to taky nevydrží všechno. Jdeme dále po hřebeni až k místu Lord Airey‘s Battery se dvěma obřími kanóny, které byly funkční až do roku 1971, kdy se z nich střílelo naposled při nějaké slavnosti. Od děla mířícího na jih přes Gibraltarský průliv krásně vidíme Afriku a čilý lodní ruch v průlivu. Lodí tu jezdí fakt hodně. A pod námi vidíme ještě posledních pár kilometrů gibraltarské pevniny. Protože chceme dojít až na úplný jih, scházíme z hřebene ke starému, ale citlivě opravenému židovskému hřbitovu. Nad náhrobními kameny zdánlivě naskládanými bez ladu a skladu na stráni prudkého kopce jsou udělané vzdušné kovové chodníky. Motáme se z parku ven a scházíme k mešitě Ibrahim-Al-Ibrahim Mosque odkud odbočujeme k místu Europa Point. Je tu k vidění socha a památník polského pilota.
Obracíme se zpět na sever, s tím, že už nepůjdeme zpět vrchem přes park, ale spodem přes město. Míjíme kostel Shrine of Our Lady of Europe a šlapeme kolem dalších obrovských děl, které jsou ale ze starších bitev a stojí u spodní stanice lanovky ke katedrále Svaté trojice (Cathedral of the Holy Trinity). No, a následuje návrat do Španělska přes hranice a k autu. GPS ukazuje nachozených 26 km!
Nejprve si jedeme nakoupit jídlo a pití do nedalekého Lidlu a poté se vracíme kousek zpět k hezké pláži, kde mají k dispozici i sprchy. Dáváme si pozdní oběd na pláži, Franta jde i do moře a v 18:00 vyjíždíme na sever. Cestou se zastavujeme u věže Torre Vigía Real. Po celém pobřeží je tu takových věží mraky.
Jedeme zpět až do Malagy a je třeba zajít do Decathlonu, protože František má hodně nechutné boty a hrozilo jeho vyloučení ze zájezdu. Hurá, má nové boty a v autě se konečně dá dýchat!
Parkujeme v historickém centru Malagy a jdeme se podívat na katedrálu Catedrala de Santa María de la Encantración, pak kolem Convento de Santa Ana de El Cister ke kostelu Iglesia de San Augustín. Od kostelů se přesunujeme po zvuku hudby. Přicházíme na hezkou, širokou ulici dlážděnou leštěným mramorem, hraje tu duo hudebníků, za nimi je vidět historické římské divadlo Teatro Romano a před nimi je malá skleněná pyramidka skrz kterou jsou vidět další vykopávky. Jdeme po ulici Calle Abrazabilla a Calle Mundo Nuevo kolem už zavřeného paláce Nazarí stále do kopce na hrad Castilo de Gibralfaro odkud jsou hezké vyhlídky na město. Vracíme se zpět a k auto to bereme kolem Palacio de la Aduana. Jedeme až do 23:00 a asi 80 km před městem Catagena sjíždíme na vedlejší cestu a uleháme k spánku opět do auta.

Cartagena a Alicante

8.6.2019 – sobota
Hned po rozednění, tedy chvíli po 7:00 jedeme do Cartageny. Parkujeme auto u pevnosti Fortaleza de Despeňaperros a jdeme kolem zavěšené stíhačky a několika budov Universidad de Cartagena k přístavu, kde je moderní budova námořního muzea Arqua. Pokračujeme k dalšímu římskému divadlu Teatro Romano a zbytku katedrály La Catedral. Proplétáme se uličkami starého města a zajímavé je, že tady stojí spousta domů, z kterých zůstala jen přední fasáda a zbytek prostě není. Připomíná to Potěmkinovu vesnici. Na náměstí Plaza de San Francisco obdivujeme gigantické fíkusy, které mohou mít obvod kmene i okolo 10 metrů. Na tomto náměstí je nejvíce vidět ty fasády domů bez domů.
Obcházíme město a jdeme na panoramatický výtah (Ascensor Panorámtico), který nás veze nad město do hradu Castillo de la Concepción. Jsou zde vystaveny nějaké dobové šaty, erby rodů a je zde hezký výhled.
Po prohlídce hradu jdeme zpět k autu a jedeme až do Gran Alacant, kde se nejprve jedeme ubytovat a pak jedeme na pláž Playa Elche. Je sice horko, ale silný vítr sebou nese spoustu písku, takže válení na pláži není dlouhodobě moc příjemné. Franta opět leze do moře, ale za chvíli si jedeme nakoupit zásoby jídla a pití na večer od supermarketu Mercadona. Vracíme se na ubytování, což je sice malý byt, ale je stavěn na patra a úplně nahoře je terasa s grilem, Na tom si děláme čerstvého lososa se salátem, k tomu víno a máme večírek.

Túra po Santa Pola a Alicante

9.6.2019 – neděle
Hned po snídani jdeme pěšky na docela dlouhou túru kolem pobřeží až do města Santa Pola. Jdeme kolem kaple Ermito de Nuestra Seňora del Rosario a v Santa Pola odbočujeme na prašnou cestičku stoupající strmě vzhůru až nad skály, pod kterými jsme už nějakou dobu šli. Nad skalami jsou dvě vyhlídky Vistas de Faro de Santa Pola (vyhlídky od majáku Santa Pola). Jedna jako vzdušný most ve tvaru půloblouku, kdy jde člověk doslova nad propastí a druhá jako molo, které je vysunuté ze skály. Nic pro ty, co se bojí výšek. Zpět do Gran Alacant se vracíme vrchem po stezce vedoucí po skalách. Míjíme maják (El Faro) a jdeme si na ubytování dát sprchu a jedeme k pláži do místní vyhlášené restaurace na menu. Dáváme si tradiční první chod paella (rýže s mořskými plody) a sangríu. Jako druhý chod máme skopové a hranolky. Dnes tolik nefouká, proto se jdeme vykoupat do moře a na chvíli se i sluníme. Ale dlouho to nejsme schopni vydržet, proto jedeme raději do do města Alicante.
V Alicante parkujeme pod hradem Castillo de Santa Bárbara a v pozdním odpoledním slunci šlapeme nahoru na hrad. Ten je hezky opravený a dost rozlehlý. Kolem zdí hradu jsou rozmístěna děla a z ochozů jsou hezké vyhlídky na přístav a okolí hradu.
Sjíždíme prakticky do samotného centra Alicante, proplétáme se uličkami a přicházíme na ulici Calle San Francisco, která je proslavená tím, že se zde nacházejí přerostlé muchomůrky (funghis). Tedy veselé obří sochy muchomůrek, které jsou po celé ulici. Po této ulici se dostáváme na promenádu kolem moře a pak odbočujeme k místní radnici. Začíná se šeřit a my jedeme zpět na ubytování, kde si grilujeme zbytky ze včerejšího dne a dopíjíme víno.

Isla de Tabarca a cesta na jih10.6.2019 – pondělí
Ráno se balíme a jedeme do Santa Pola do přístavu. Parkujeme relativně kousek od mola na kterém je několik společností a naháněčů na lodi jedoucí na 9 km vzdálený ostrůvek Isla de Tabarca. To je náš dnešní plán. Vybíráme si rychlou loď a za 10€ máme koupeny zpáteční jízdenky. Loď je pro 46 pasažérů a jedeme dost rychle. I přesto, že jsou vlny, které s lodí dost třepou. Na ostrově jsme okolo 11:00.
Nejprve jdeme z malé zátoky, která slouží jako přístav napravo přes něco jako náměstí a historickou bránu až k vodě. Ta nás nezastavuje, jen se musíme zout a brodíme se na další ostrov, kde už budovy nejsou, jen racci a polopoušť. Děláme pár fotek a stejným způsobem se vracíme na hlavní ostrov. Tentokrát jej procházíme až na samý konec k hřbitovu. Cestou koukáme na další věž (torre) a maják (el faro). V této části ostrova je to velmi malebné, proto i vytahuji dron a chvíli natáčím. Protože první loď na pevninu jede zpět až v 16:00, máme dost času se opalovat a dokonce i vykoupat v moři, které je zde příjemně teplé. V 16:00 jedeme zpět na pevninu a už si jen jedeme nakoupit něco na cestu a jedeme skoro 400 km na jih. Spíme v autě přesně na stejném místě, jako cestou předevčírem.

Castillo de Salobreňa, Cueva de Nerja, Málaga, letecké muzeum a odlet domů11.6.2019 – úterý
Budíme se cca v 7:30, snídáme, balíme si věci pácháme hygienu a jedeme dále na jih. Nejprve se jedeme podívat na pláž Paya de Poniente, která je kousek od ptačí a vodní rezervace Charca de Suaréz. Tam, bohužel, otvírají přes týden až v podvečer, takže smůla. Pláž je momentálně v úpravě, proto taky nic moc.
Pokračujeme až do městečka Salobřeňa a stoupáme na kopec na jehož vrcholu je hrad Castillo de Salobreňa. Za 4€ vstup si procházíme hradní věže a nádvoří. Z věží je příjemný výhled na město pod hradem a na mořské pobřeží, ale ve srovnání s hradem např. v Alicante, kde navíc bylo vstupné zdarma, je tento hrad spíš ubohý.
Jedeme do městečka Nerja a cestou se kocháme výhledem na historický několikapatrový akvadukt El acueducto del Águila. V Nerja si kupujeme vstup do jeskyně Cueva de Nerja. Cueva de Nerja je obrovský jeskynní systém, který je dokonce v Guinessově knize rekordů, protože je zde nejdelší (a tahy obrovsky mohutný) stalagnát na světě. Měří 32 metrů. Prohlídka velmi rozlehlých a překrásně krápníkově zdobených prostor nám trvá přes hodinu. V jeskyni je tolik místa, že se zde koná každoročně festival hudby a baletu. Protože v ceně vstupu máme i vstup do muzea, které je v centru města Nerja, jedeme tam.
Muzeum Nerja je docela velké (celkem 4 patra), ale až na pár exponátů, které se vážou k nálezům v jeskyni, nebo jaké složité operace na lidech se zde před stovkami let prováděly je celkový dojem z muzea spíše zklamáním. Alespoň procházka na náměstí Balcón de Europa je hezká. Široké náměstíčko končící zábradlím s vyhlídkami na moře po kterém korzuje překvapivě hodně lidí. Autem jedeme do kopců do vesnice Frigiliana odkud jsou rozhledy do údolí.
Přejíždíme opět do města Málaga a tentokráte si procházíme severní část města. Zaujaly nás zejména lázně Hammam Al Ándalus Baños Árabes Málaga. Ty jsou i zvenčí velmi hezké (a podle fotek i uvnitř, ale cena 33€ za vstup je docela vysoká). Takže pokračujeme na náměstí Plaza de la Constitución a kolem krytého tržiště Mercado de Atarazanas.
Auto vracíme už v 18:00 a z půjčovny nejedeme shuttle busem, ale volíme se projít pěšky, protože cestou je velmi hezké muzeum letectví Španělska. Vstup je bezplatný a stojí zde dvě stará letadla, je zde původní letiště, kde si můžeme prohlédnout i kanceláře a odbavovací halu s exponáty, dobovou hudbou a fotografiemi. Tohle museum rozhodně stojí za vidění a strávíme zde vlastně zbývající čas před odletem. Po prohlídce se už jdeme odbavit na letiště a ve 22:15 letíme do Prahy.
Autor:
Publikováno:
24. 6. 2019
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML (GPX)
NAVŠTÍVENÉ ZEMĚ
Španělsko
Gibraltar
Rozloha:
504 782 km2
Počet obyvatel:
46 063 511 (91 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Madrid
Nejvyšší bod:
Teide on Tenerife in the Canary Islands (3 718 m)
Používaný jazyk:
Španělština, Regionálně katalánština, Baskičtina, Galicijština
Náboženství:
katolické
Měna:
euro (EUR)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
130
Počet publikací celkem:
133
Nejnavštěvovanější země: