16
Asie > Jordánsko > Jordánsko (15.1. - 19.1.2019)

Z Ostravy do Ammanu

15.1.2019 - úterý
V 5:44 jedu s Tuxíkem vlakem do Prahy. Naštěstí jede načas. Z nádraží se městskou hromadnou dopravou přesunujeme na letiště. Máme chvilku času, který využíváme tak, že jdeme pro jednu tématikou leteckou cache kousek od letiště. Venku je vlezlá zima a my se těšíme že se v Jordánsku zahřejeme. To ještě netušíme jak hrozně se pleteme.
Ve 12:40 nám letí let Ryanair do Ammanu, hlavního města Jordánska. Díky hodinovému časovému posunu a 4 hodinám letu přistáváme v 17.40 místního času. Z půjčovny si vyzvedáváme auto a jedeme do tmy na východ. Cestou tankujeme a kupujeme potraviny a vodu. Náš první cíl je středověký pobořený hrad Azraq. Komplex v noci nikdo nehlídá a nemáme problém si jej prohlédnout i zevnitř. Procházíme mohutnými kamennými dveřmi do nádvoří na kterém stojí malá stavba. Další kamenné stavby, tedy jejich pozůstatky, jsou přilepeny na opevnění. Od tohoto pouštního hradu jedeme k dalšímu hradu Qasr Ain-es-Sil. Menší rozbořený hrad v poušti. Venku děsně fouká a my se u tohoto hradu rozhodujeme přespat v autě. Před spaním si mícháme vodku s juicem. V noci klesá teplota na - 2°C.

Pouštní hrady a Mrtvé moře

16.1.2018 - středa
Vstáváme až v 8.00. Jedeme zpět k hradu Azraq, abychom si jej prohlédli i za denního světla. Teď už hlídači fungují ale my máme Jordan pass, takže už vstupné platit nemusíme. Prohlídka je dost rychlá, vše je viděli včera, jen za denního světla je focení jednodušší.
Dalším pouštím hradem, který navštěvujeme je malý hrad Qasr Amra. Hlídač nám dává klíč na provázku a my jdeme sami k hradu a ten si odemykáme. U hradu se dochovala hluboká kopaná studna a uvnitř je po stěnách velké množství fresek. Rozhodně zajímavé místo.
Velký pouštní hrad Qasr Al-Kaharaneh je částečně (hrozně) dostavěn, ale nádvoří hradu a kamenná okna jsou zajímavá stejně jako vstupní brána.
Po pár desítkách kilometrů přijíždíme do města Madaba, kde se jdeme podívat na dochovanou mozaikovou podlahu kostela Apoštolů (Church of the Apostles) odtud pěšky k soukromému kostelnímu komplexu Shrine of the Beheading of Saint John the Baptist. Chtějí po nás vstup 1 Dirham, ale rozhodně stojí za to to zaplatit. Za tu cenu si můžeme prohlédnout opět původní mozaikovou podlahu, kostel, vylézt do zvonice se čtyřmi zvony a vyjít na ochoz kostelní věže, kde vylézt je adrenalin sám o sobě. To nemluvím o tom větru, který má tendenci nás sfouknout dolů. A nejzajímavější je podzemí pod kostelem. Jsou zde místnosti, starověké kanály a je to jako tajná chodba z kostela.
Jedeme na horu Nebo, kde na vrcholku je poutní místo věřících a údajný Mojžíšův hrob. Vše si procházíme (další mozaiková podlaha, výhled do písečné bouře, která se kolem nás rozpoutala a památník Mojžíše).
Přejíždíme k Mrtvému moři a děláme několik zastávek. Fotíme ooidy, což jsou útvary, které vznikají nabalováním vrstev soli v nasyceném solném roztoku. Například kamínek, větev a podobně. Ty jsou pak krásně bílé. Na jedné zastávce se jdeme i vykoupat, ale voda je docela studená a studený vítr k tomu, takže tomu moc nedáváme. Vítr už dosáhl síly orkánu a než dojdeme k autu, jsme celí od prachu. Stejně tak i naše auto. V poryvech větru, občasném sněžení a mlze přijíždíme k hradu Karak. To už je i tma. Ale vidíme, že je hrad nasvětlen, tak se na něj jdeme podívat. Dřív, než jsme stačili vytáhnout foťáky, volá na nás ostraha že máme přijít jindy, že je hnusně a my tam nesmíme. Smůla. Tak jedeme do noci až k místu u zříceniny hradu Al-Dawsaq, kde opět spíme v autě.

Skalní město Petra

17.1.2019 - čtvrtek
Za svítání lezeme u auta. Venku je pod nulou a stále fouká ostrý vítr. Fotíme hrad Al-Dawsaq a přejíždíme k hradu Shobak. Ten se dá navštívit i zevnitř, ale tak ráno je ještě zavřený. Fotíme si jej tedy zvenčí a jedeme rovnou do města Petra. To se rozkládá na kopci a v jedné zatáčce si fotíme ceduli I❤️PETRA. Autem jedeme drze až dolů k bráně do skalního města a máme štěstí, protože nacházíme parkování přímo tam.
U obchodníka si kupujeme beduínské šátky a vstupujeme do jednoho z historických sedmi divů světa do skalního města Petry. Je to hrozná komerčárna. Skoro celý areál je pokryt signálem WiFi. Díky nevlídnému počasí a roční dobou se zde pohybují pouze stovky lidí namísto tisíců v hlavní sezóně. Každý, kdo sem přijde chce projít soutěskou Siq. Úzká klikatící soutěska se strmými vysokými pískovcovými stěnami, které voda opracovala do bizarních tvarů. Na samém konci soutěsky se nám, stejně jako Indiana Jonesovi, otevírá úchvatný pohled na Pokladnici Al-Khazneh. Skála mistrně opracována do podoby chrámu před dávnými věky. Skvělý dojem kazí naháněči na projížďky velbloudem, nebo samozvaní průvodci na vyhlídku nad pokladnici. Všechny úspěšně ignorujeme a odbočujeme doprava směrem ke Královským hrobkám. Opracovaných stěn a vytesaných místností jsou v tomto údolí stovky. Člověk neví na co se dívat, co fotit a kam vlézt, aby to za jeden den stihl. Procházíme kolem starobylého amfiteátru a kolem hrobek a zajímá nás Al-Khubta trail. Ten totiž vede na vyhlídku na Pokladnici shora. A cesta po mnoha schodech se vyplácí. Počasí se umoudřilo, vychází slunce a vítr přestává dout. Výhled je famózní. Pokladnice je nasvícená sluncem. Stejným způsobem se vracíme zpět na hlavní prohlídkovou trasu a odbočujeme na turisty opomíjenou, ale o to příjemnější stezku na vrchol jedné skály, kde jsou pozůstatky křižáckého hradu Ad Habis. Z vrcholu je hezký výhled na Velký chrám a Kolumbárium. Dolů jdeme mimo stezky a nalézáme záštitou kavárnu Bdpul Mofleh, tedy spíše beduínské obydlí, kde podává kávu připravovanou v konvičce na ohni. Petr nemohl odolat, aby si jednu nedal. Prý byla vynikající.
Scházíme na hlavní trasu a po nesčetně schodech stoupáme k historickému klášteru Ad Dayr. Kolem jsou cestou další historické pozůstatky, ale když se prostor rozestoupí a my poprvé spatříme klášter, máme jasno, co je v celém komplexu Petry nejhezčí. Právě Ad Dayr! Je to ještě mohutnější sklání reliéf než Pokladnice a také mnohem plastičtější.
Protože máme ještě čas a síly, jdeme na stezku do dalšího zářezu údolí a kolem Garden Tomb a Lion Monument stoupáme a stoupáme až ke dvěma obeliskům a historické vodní cisterně Al Madbah. Odtud je komplexní pohled na většinu hrobek v Petře. Čas nás tlačí, proto zkratkou sbíháme na hlavní trasu vedoucí k Pokladnici a kaňonem Siq se vracíme k východu z Petry a k autu. Po celém dni máme nachozeno 26 km.
Stmívá se a my nocí jedeme až do pouště Wadi Rum, kde kousek před branou velbloudího závodiště parkujeme na písku a spíme opět v autě.

Túra pouští Wadi Rum, město Aquaba, koupání v Rudém moři a přejezd do Ammanu

18.1.2019 - pátek
Vstáváme před svítáním. V 6.00. Jedeme do Wadi Rum Village, kde necháváme auto a vcházíme do pouště v okamžiku, kdy svítá. Po tvrdém písku se jde dobře. Nejprve se jdeme podívat na pramen ve skalách Lawrence's Spring. Posledních 200 metrů lezeme po velkých balvanech, ale pramen ve skále opravdu nacházíme. Voda pod skalním převisem vytváří miniaturní jezírko velikosti i hloubky větší louže a z něj úzkou strouhou stéká níže, kde vodu již zachycují do soustavy trubek.
Pokračujeme kolem první červené písečné duny ke kaňonu Siq Al Khazali. Nádherné rudé zabarvení pískovcových skal a v něm úzký kaňon který věky hlodala voda. Ta se v kaňonu nachází v tůních, které přeskakujeme a po 300 metrech naší snahu kaňon projít celý vzdáváme. Terén se mění na horolezecký a tolik času zase nemáme. Vracíme se zpět do pouště a kolem bezpočtu kempů připravených pro turisty jdeme k pobořenému domku, který kdysi patřil zakladateli Arabského jara Lawrenci z Arábie. Ten stojí pod skalním převisem na který lezeme. K vidění, krom pouště, skal a pár kamenů tu není mnoho, proto putujeme pouští na jednu z mnoha skal, ale jedinou na kterou lezeme až na vrchol. Nemá jméno, ale je odtud hezký rozhled na všechny strany pouště. Další navštívené místo je vysoká červená duna na kterou lezeme a následně sbíháme tou nejprudší stranou. K autu se vracíme ve 12:30 a máme v nohách 22 km pouště.
Z areálu Wadi Rum projíždíme kolem info centra, kde po pravé straně ční vysoká skála 7 pillars of Wisdom.
Je opravdu hezky a máme ještě dost času, proto auto obracíme na jih a jedeme do města Aquaba. Parkujeme kousek od pláže v centru a jdeme se nejprve podívat do parku Princess Salma a pak ještě na 130 metrů vysoký vlajkový sloup, který slouží jako památník Arabské revolty a prý jej je vidět ze všech okolních států. Teprve pak se svlékáme a jdeme se vykoupat do průzračně čistého a teplého Rudého moře. Koupel je velmi příjemná. Osycháme na slunci a jdeme se najíst do restaurace při místní Alfawal Aldmshqwe 2. Tedy za málo peněz hodně vynikajícího jídla. Za celkem 3 Dináry za oba jsme najedeni k prasknutí a čaj servírují zdarma. To je příjemná tečka za Aquabou.
Po natankování nás už čeká jen 350 km dlouhá cesta do objednaného hotelu v centru Ammanu. Cestou nás zastavují na několika místech policajti u takzvaných check pointů, ale když vidí, že jsme cizinci, nedělají problémy a rychle nás nechávají projet. Ve 21:00 přijíždíme do samotného centra Ammanu a chvíli trvá, než v těch zácpách najdeme místo na zaparkování. Máme objednáno ubytování v hotelu Mamaya, který je kousek od všech historických památek. Jen se ubytujeme, jdeme se projít podívat na nasvětlené, zachovalé Římské divadlo. Protože je už dost pozdě, vracíme se na hotel.

Ammanská Citadela, hrad Qasr Al-Mushatta a cesta domů

19.1.2019 - sobota
Vstáváme v 6:00, abychom před odletem ještě stihli něco vidět. Nejprve stoupáme do kopce k Ammanské citadele. Rozlehlé ruiny se zbytky románských sloupů a menší citadela. Bohužel je příliš brzy na to, abychom mohli jít dovnitř.
Sestupujeme přes několik vyhlídek na město pod námi i na římské divadlo a vracíme se k autu kterým jedeme na letiště. Provoz je bezproblémový, proto ještě zařazujeme do programu návštěvu nikdy nedostavěného hradu Qasr Al-Mushatta z 9. století. Hrad se nachází prakticky u letiště, ale z opačné strany letištní plochy, tudíž ve zkutečnosti musíme ujet ještě dalších 18 kilometrů, abychom na letišti vrátili totálně špinavé a zaprášené auto a čekáme na odlet letadla, které má letět ve 12:50, ale ve zkutečnosti startujeme o 30 minut později.
Autor:
Publikováno:
21. 1. 2019
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML (GPX)
NAVŠTÍVENÁ ZEMĚ
Jordánsko
Rozloha:
92 300 km2
Počet obyvatel:
5 759 732 (62 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Amman
Nejvyšší bod:
Jabal Umm ad Dami (1 854 m)
Používaný jazyk:
Arabština
Náboženství:
sunitští muslimové 92%, křesťané 6%, jiní 2%
Měna:
jordánský dinár (JOD)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
125
Počet publikací celkem:
128
Nejnavštěvovanější země: